Možná opětovně vyzve Poslaneckou sněmovnu k podání mezistátní žaloby na Norsko

„Současně velvyslankyni požádám o informaci, proč děti Michalákovy žijí již čtvrtým rokem odděleně u dvou pěstounských rodin a z jakého důvodu jsou jejich kontakty s vlastní matkou postupně utlumovány,“ uvedla poslankyně. Děti byly norským Úřadem pro ochranu dětí odebrány manželům Michalákovým v květnu 2011 – s odůvodněním, že jsou podezřelí z pohlavního zneužívání.

Stejný dotaz podle Chalánkové měla na základě usnesení Poslanecké sněmovny z 9. prosince loňského roku položit norské straně i česká vláda. „Od premiéra Bohuslava Sobotky proto očekávám, že Poslaneckou sněmovnu nejpozději do 15. února informuje, jak norská strana na vznesené otázky reagovala,“ dodala. Dotaz na důvody setrvání dětí v pěstounské péči – každého ze synů v jiné rodině – je podle ní legitimní.

Veškerá obvinění, včetně podezření ze sexuálního zneužívání, vznesená Barnevernem proti Evě Michalákové, byla podle Chalánkové odložena. „Anebo v nich nebyla dokonce ani podána trestní oznámení. Policejní a lékařské zprávy mluví jednoznačně ve prospěch matky,“ dodala. První trestní oznámení, které bylo odloženo, se týkalo údajného ukazování pornografických fotek dětem, druhé „plácnutí přes zadek“.

Podle Chalánkové jde o krutý a bezcitný postup

Chalánková připomněla, že Barnever výrazně přitvrdil podmínky styku matky s dětmi (nyní se s nimi může vidět dvakrát do roka po 15 minutách), i to, že v minulosti jí nebyl rok a půl umožněn styk s dětmi vůbec. Nyní nesmí na schůzkách, které mohou trvat jen patnáct minut za přítomnosti pěstounů, děti obejmout, ani ukápnout slzu. Norské velvyslanectví se včera vyslovilo, že důvody pro odebrání dětí byly vážné.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) řekla, že část spisu dává Norům zapravdu. Chalánková je jiného názoru: „Norové zcela očividně postupnými a cílenými kroky vytěsňují matku ze života obou chlapců. Usilují o to, aby mohli být natrvalo adoptováni norskými rodinami. Jak jinak si vysvětlit postupné zkracování intervalu schůzek a zpřísňování pravidel jejich průběhu?“

Takový postup je podle ní nepřijatelný i v lidské rovině. „Je krutý a bezcitný. V případě, že kroky české diplomacie a vlády selžou, jsem připravena opětovně požádat sněmovnu o zvážení mezistátní žaloby na Norsko podle článku 33 Evropské úmluvy o lidských právech,“ dodala. Ocenila, že se o kauzu zajímá ministerstvo zahraničí, nečinnost naopak vytkla ministrovi pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi (ČSSD).

Premiér Sobotka dnes uvedl, že se obrátí na norskou premiérku.