Mongolové při vpádu na Moravu zřejmě použili princip čínských raket
12. dubna 2021 10:41
Asi každého ale překvapí, že princip raket byl znám již přibližně sto let před narozením Krista v Číně. Souviselo to s vynálezem střelného prachu. Princip raket byl v Číně ještě dále rozvinut v roce 1045. Číňané rakety s úspěchem používali ve válečných operacích. Od nich je převzali Mongolové, kteří je zřejmě použili i při svém vpádu na Moravu v roce 1241.
Rachejtle pro kratochvilné účely se v předbělohorské Praze a jiných městech Koruny české natolik rozšířily, že panovník i městské rady zakazovali jejich používání, neboť se obávali vypuknutí požáru a zničení města.
K tomu ostatně došlo na pražských Hradčanech, kde v červenci 1609 na svátek sv. Jakuba služebníci papežského legáta zapálili Dům pážat a kromě tohoto paláce shořely další čtyři domy. Nebyl to ojedinělý případ.
Za zmínku stojí také Vavřinec Křička z Bitýšky, který v letech 1569 až 1576 sepsal manuskript o kovolijectví a jednu z jeho fólií věnoval i přesnému popisu, jak takovou rachejtli zhotovit.
Těžko tehdy ale někdo uvažoval dále, než pouze o využití raket pro kratochvilné nebo vojenské účely. Například český šlechtic a rakouský polní maršál Václav Radecký z Radče se zasadil o založení prvních raketýrských útvarů v rakouské armádě.
Ve třicátých letech 20. století se i v Čechách objevili lidé, kteří se dopravě raketou do vesmíru věnovali po technické, ale i právní stránce. Ludvík Očenášek a Vladimír Mandl se zapsali mezi mezinárodně uznávané průkopníky kosmických letů.
V Československu ale nikdy nebyly konstruovány a vyvíjeny skutečné kosmické rakety. Výjimkou bylo pouze temné období protektorátu, kdy byl do budov bývalé Vysoké školy báňské v Příbrami přesunut před postupující Rudou armádou německý raketový výzkumný ústav.
Pod názvem Versuchsanstalt Pibrans se v něm věnovali vývoji raketových zbraní. Jednou z nich byla i raketa V-101 o hmotnosti 140 tun, z nichž plných 100 tun tvořilo palivo. Měla dosáhnout rychlosti 2000 km/h a doletu 1800 km.
Na rozdíl od Očenáškových plánů vystřelovat raketami poštu do Spojených států amerických, měly tyto rakety nést ničivé výbušniny. Naštěstí tyto nacistické plány zůstaly s ohledem na blížící se konec války jen na papíře.
Na konci sedmdesátých, v osmdesátých a v první polovině devadesátých let 20. století se do vesmíru dostaly i československé/české družice řady Magion.
České firmy se v současnosti podílejí na četných kosmických programech Evropské i Severoamerické vesmírné agentury. Kromě soukromých subjektů se s nanodružici VZLUSAT-1podílí i Výzkumný a zkušební letecký ústav.
V osobě Vladimíra Remka mělo Československo historicky prvního kosmonauta z jiné země než ze Sovětského svazu nebo Spojených států amerických.