Dnes Čtvrtek - obcasny-dest 15°C
Zítra Pátek - oblacno 20°C
Čtvrtek 28. 3. 2024
Svátek má Soňa
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Mongolové při vpádu na Moravu zřejmě použili princip čínských raket
Po vítězné bitvě u Lehnice v Polsku se část mongolského vojska obrátila na Moravu. Kresba: Matthäus Merian

Mongolové při vpádu na Moravu zřejmě použili princip čínských raket

Pohledem současnosti patří kosmické rakety, družice a vozítka, která v současnosti brázdí například planetu Mars, k vrcholům technologických možností. S tím souhlasí snad každý, zvláště, když si uvědomíme, že se první člověk dostal v horkovzdušném balonu do vzduchu v listopadu 1783 a první člověk v letadle těžším vzduchu v prosinci 1903.

Asi každého ale překvapí, že princip raket byl znám již přibližně sto let před narozením Krista v Číně. Souviselo to s vynálezem střelného prachu. Princip raket byl v Číně ještě dále rozvinut v roce 1045. Číňané rakety s úspěchem používali ve válečných operacích. Od nich je převzali Mongolové, kteří je zřejmě použili i při svém vpádu na Moravu v roce 1241.

Rachejtle pro kratochvilné účely se v předbělohorské Praze a jiných městech Koruny české natolik rozšířily, že panovník i městské rady zakazovali jejich používání, neboť se obávali vypuknutí požáru a zničení města.

K tomu ostatně došlo na pražských Hradčanech, kde v červenci 1609 na svátek sv. Jakuba služebníci papežského legáta zapálili Dům pážat a kromě tohoto paláce shořely další čtyři domy. Nebyl to ojedinělý případ.

Za zmínku stojí také Vavřinec Křička z Bitýšky, který v letech 1569 až 1576 sepsal manuskript o kovolijectví a jednu z jeho fólií věnoval i přesnému popisu, jak takovou rachejtli zhotovit.

Těžko tehdy ale někdo uvažoval dále, než pouze o využití raket pro kratochvilné nebo vojenské účely. Například český šlechtic a rakouský polní maršál Václav Radecký z Radče se zasadil o založení prvních raketýrských útvarů v rakouské armádě.

Ve třicátých letech 20. století se i v Čechách objevili lidé, kteří se dopravě raketou do vesmíru věnovali po technické, ale i právní stránce. Ludvík Očenášek a Vladimír Mandl se zapsali mezi mezinárodně uznávané průkopníky kosmických letů.

V Československu ale nikdy nebyly konstruovány a vyvíjeny skutečné kosmické rakety. Výjimkou bylo pouze temné období protektorátu, kdy byl do budov bývalé Vysoké školy báňské v Příbrami přesunut před postupující Rudou armádou německý raketový výzkumný ústav.

Pod názvem Versuchsanstalt Pibrans se v něm věnovali vývoji raketových zbraní. Jednou z nich byla i raketa V-101 o hmotnosti 140 tun, z nichž plných 100 tun tvořilo palivo. Měla dosáhnout rychlosti 2000 km/h a doletu 1800 km.

Na rozdíl od Očenáškových plánů vystřelovat raketami poštu do Spojených států amerických, měly tyto rakety nést ničivé výbušniny. Naštěstí tyto nacistické plány zůstaly s ohledem na blížící se konec války jen na papíře.

Na konci sedmdesátých, v osmdesátých a v první polovině devadesátých let 20. století se do vesmíru dostaly i československé/české družice řady Magion.

České firmy se v současnosti podílejí na četných kosmických programech Evropské i Severoamerické vesmírné agentury. Kromě soukromých subjektů se s nanodružici VZLUSAT-1podílí i Výzkumný a zkušební letecký ústav.

V osobě Vladimíra Remka mělo Československo historicky prvního kosmonauta z jiné země než ze Sovětského svazu nebo Spojených států amerických.


Autor: Michal Plavec
Další krátké zprávy
Nahoru