Mnohočetný myelom je záludné onemocnění, které se nejčastěji projevuje bolestmi zad

Onemocnění postihuje převážně pacienty až po šedesátce. V tomto životním období dnes bolí záda prakticky každého, proto nemoc bývá diagnostikována až v pokročilejším stadiu.

Mnohočetný myelom je v České republice diagnostikován každý rok u přibližně 450 pacientů. Patří tedy mezi vzácnější onemocnění, jde však o druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění. „Mnohočetný myelom je onemocnění, u kterého došlo za poslední dvě dekády k největšímu posunu v terapeutických úspěších v rámci nejenom hematoonkologie, ale i onkologie obecně,“ podotýká profesor Ivan Špička z 1. interní kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Byly objeveny nové skupiny léčiv, které dosud nebyly v léčbě pacientů s myelomem využívány. Jde především o monoklonální protilátky, u kterých nebyly až na reakce související s infuzí zaznamenány zásadní nežádoucí účinky.

„Prvního zlepšení výsledků léčby bylo historicky dosaženo až po zavedení transplantace kmenových buněk krvetvorby následně po podání vysoké dávky chemoterapie. To byl ale léčebný postup využitelný jen u nemocných do 65 let věku,“ vzpomíná profesor Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA, zástupce přednosty pro klinický výzkum 4. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.

V dnešní době mají lékaři k dispozici několik skupin léků s různým mechanismem účinku. Typickým průběhem mnohočetného myelomu jsou opakující se aktivity nemoci, tzv. relapsy (znovu vzplanutí nemoci) či progrese onemocnění.

„V první fázi léčby využíváme kombinaci léčby proti různým klonům nádorových buněk, čímže dojde k vyléčení asi třetiny pacientů. U zbylých dvou třetin volíme cílenou terapii podle typu klonu. Bohužel neumíme předpovědět, který lék je vhodný, pro kterého pacienta, takže používáme metodu pokus omyl a není výjimkou, že pacient s mnohočetným myelomem vystřídá šest i sedm různých léků,“ vysvětluje profesor Ivan Špička.

V současné době probíhají i různé klinické studie, které zpřístupňují moderní léčbu více pacientům. Problémem je samozřejmě finanční náročnost léčby. Léčba probíhá kombinováním účinných léků. Cena takové kombinace je velká. Pro představu se pohybuje v nákladech statisíců na jeden léčebný cyklus, který trvá většinou jeden měsíc. Jedním cyklem ale zpravidla léčba nekončí. Po úvodní intenzivní fázi by měla následovat fáze udržovací.

Zatímco v 80. letech minulého století byl mnohočetný myelom rychle postupujícím onemocněním s nízkou kvalitou života pacientů a s délkou přežití 2,5 až 3 roky, v současné době je situace úplně jiná. Při pokračování aktuálního trendu léčby s významným zlepšováním léčebných výsledků se dá předpokládat dosažení dlouhodobých remisí až u 30 % nemocných s mnohočetným myelomem a desetileté přežití u nejméně 50 % nemocných.

Nemocní podstupují intenzivní léčbu, po níž žijí v remisi (bez příznaků) déle než deset let a na toto onemocnění většinou nezemřou. I přes významný pokrok se u většiny nemocných po období bez příznaků objeví nová aktivita onemocnění a musí podstoupit další léčbu. Mnohočetný myelom dnes považujeme za vyléčitelný u přibližně 10 až 15 procent nemocných.