Minimální a zaručená mzda: Kolik nejméně budou brát od ledna lidé v jednotlivých skupinách?

O výši minimální mzdy rozhoduje vláda a určuje jej nařízením (konkrétně nařízení vlády 567/2006 Sb., v platném znění). Zvýšení minimální mzdy pro rok 2020 schválil kabinet 9. prosince (takto pozdě dosud o minimální mzdě ještě nikdy nerozhodoval) a následně musí být vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Toto vyhlášení je ale pouze formální záležitostí – schválené zvýšení minimální mzdy se již měnit nebude.

Se zvýšením minimální mzdy souvisí také zvýšení zaručené mzdy. Zaručená mzda se odvozuje od minimální mzdy a představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 13 350 až 26 700 korun bude nově činit 14 600 až 29 200 korun.

Měsíční sazba minimální (zaručené) mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době.

Minimální mzda také například ovlivňuje:

-        platbu pojistného na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů (v roce 2019 to bylo 1 803 korun, v roce 2020 nově 1 971 korun),

-        maximální výši slevy za umístění dítěte,

-        podmínku pro nárok na daňový bonus na dítě,

-        podmínku pro nárok na měsíční daňový bonus.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin a od 1. ledna 2020 činí:                                                                  

skupina prací           za hodinu (Kč)                        nejnižší úroveň zaručené mzdy za měsíc (Kč)

Pozn. pro platy ve veřejném sektoru platí odlišné tabulky.

Pro správné zařazení zaměstnance do skupiny zaručené mzdy je třeba prostudovat si přílohu nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Příloha obecně vymezuje druhy prací dle obecné charakteristiky, a také uvádí příklady prací ve skupinách podle oborů – příklady jsou občas pouze stručné, je tedy třeba příslušnou skupinu odvodit podle nejblíže odpovídající práce.

Autorem textu je Mgr. Iva Čípová, advokátní koncipientka