Dnes Neděle - jasno 7°C
Zítra Pondělí - oblacno 6°C
Neděle 6. 10. 2024
Svátek má Hanuš
Pražské drby
Co se v Praze povídá aneb Tak trochu jiný pražský bulvár
Pro inzerenty
Inzercí na serveru www.prazskypatriot.cz cílíte na pražské zákazníky
Mikuláš, Jonáš, Matyáš a Kryštof už pracují, skončila obnova kotlů v malešické spalovně
Rekonstrukce malešické spalovny. Zdroj foto: Pražské služby

Mikuláš, Jonáš, Matyáš a Kryštof už pracují, skončila obnova kotlů v malešické spalovně

Městská společnost Pražské služby (PSAS) po pěti letech dokončila obnovu kotlů v malešické spalovně. Čtyři moderní linky ročně zpracují zhruba 400 000 tun odpadu, což je přibližně o čtvrtinu víc, než umožňovala původní technologie. Kotle by měly vydržet provoz v dalších 40 letech. Informoval o tom mluvčí PSAS Alexandr Komarnický. Celková investice do modernizace spalovny byla původně plánovaných 2,8 miliardy korun.

Cílem ambiciózního projektu Generální Obnovy Linek a Ekologizace Malešice bylo za plného provozu postupně vyměnit všechny kotle. Stavební práce šly podle plánu, těsně před dokončením ale přišel zvrat.

Část zrekonstruovaného zařízení zachvátil na podzim roku 2021 provozovatelem nezaviněný požár. Poničil téměř polovinu spalovny a způsobil škody v řádech stovek milionů korun, náklady krylo pojištění. Rekonstrukce se tak protáhla o rok.

„Díky enormnímu úsilí našich zaměstnanců však sanace následků proběhla v rekordně krátkém čase. Nové technologie výrazně přispějí ke zvýšení spalovací kapacity při minimálních emisích. Díky tomu je malešická spalovna srovnatelná s teplárnami spalujícími zemní plyn,“ sdělil Komarnický. 

Opravy zasažených linek vedly k omezení provozu. Pražské služby se proto dohodly s plzeňskou spalovnou v Chotíkově a část pražského odpadu putovala k využití tam, aby se co nejméně skládkovalo. 

Důvodem obnovy kotlů byl fakt, že se stávající technologie po více než dvaceti letech provozu značně opotřebily. Výměna první ze čtyř spalovacích linek a souvisejících komponentů začala na jaře 2018, hotovo bylo o necelý rok později. 

Prvně osazený kotel dostal jméno Mikuláš. V roce 2020 se k němu připojil Jonáš. O rok později Matyáš a nakonec Kryštof. Výměna třetí a čtvrté linky pokračovala ve stejném tempu dokonce i během pandemie onemocnění covid-19.  

„Fakt, že GOLEMa, nezbrzdila ani koronavirová pandemie je dán skutečně pečlivou přípravou projektu. Ta začala přibližně o dva roky dříve. Spolu s projektanty jsme museli detailně naplánovat stavební práce i související logistiku s ohledem na pokračující provoz na zbývajících třech linkách. Tuto zásadní výzvu, se nám podařilo úspěšně zvládnout,“ říká ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha. 

Pražské služby podle ně přistoupily k rekonstrukci za plného provozu proto, aby další odpad nekončil na skládkách. A zároveň, aby společnost obyvatele města nekrátila na dodávkách tepla a energie. To dodává ZEVO Malešice do 20 000 pražských domácností. 

„Energetické využití odpadu je součástí moderního hospodářství a přirozeně doplňuje recyklaci i cirkulární ekonomiku. Výroba energie z odpadu je ekologická, protože smetí nekončí na skládkách, a zároveň dochází k úspoře primárních zdrojů, kterými jsou uhlí a plyn,“ vyzdvihuje přínos Malešic generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. 

Čtyři moderní linky mohou díky vysoké spolehlivosti ročně zpracovat zhruba 400 tisíc tun odpadu, zhruba o čtvrtinu více než umožnovala původní technologie. „Energetickým využitím tohoto množství odpadu dojde k roční úspoře stovek tisíc tun ekvivalentu CO2, které by se jinak dostaly do životního prostředí neekologickým skládkováním,“ objasňuje generální ředitel Patrik Roman a zdůrazňuje: „Díky tomu je malešická spalovna emisně srovnatelná s teplárnami na zemní plyn.“ 

Výstavba spalovny na konci devadesátých let se řídila filozofií minimalizace dopadu na životní prostředí, ale technicky docílitelné limity byly poplatné své době a tehdy dostupným technikám. „Parametry spalovny jsme průběžně vylepšovali. V roce 2007 o další stupně čištění spalin. V roce 2010 byla doplněna turbína na výrobu elektřiny. V roce 2018 pak začala kompletní rekonstrukce kotlů,“ dodává Aleš Bláha. 

Zrekonstruované ZEVO Malešice je podle něj na stejné úrovni jako nejlepší evropské spalovny, a to jak po ekologické a technologické, tak i po ekonomické stránce. Garantovaná životnost nově osazených linek je minimálně dvacet pět let. Pražské služby ale očekávají, že linky budou obyvatelům hlavního města sloužit příštích zhruba 40 let.


Autor: Karel Netolický

Projekt Ekoabeceda pro klima pomůže školám integrovat téma změny klimatu do výuky

4. října 2024 v 18:45

Vzdělávací program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět představuje první výsledky dvouletého programu Ekoabeceda pro klima aneb Se změnou začínáme v místě, kde žijeme, učíme se nebo pracujeme. Cílem projektu je během let 2024–25 pomoci školám přirozeně začlenit aktuální téma klimatické změny do...

Ředitelka roku je z Prahy 11

4. října 2024 ve 12:44

Ředitelka základní školy Vitae, Iveta Jonášová, získala prestižní ocenění Ředitel/ka roku 2024 – Inspirativní osobnost. Toto ocenění je udělováno inovativním a progresivním ředitelům, kteří svým vedením škol naplňují vizi o kvalitním českém vzdělávání.

Památku Josefa Balabána uctili v Praze 6

4. října 2024 v 09:13

Za účasti představitelů městské části, senátu, zástupců armády i hostů z řad rodin pozůstalých se 3. října odehrál v jízdárně ruzyňských kasáren pietní akt u příležitosti výročí popravení generálmajora Josefa Balabána, velitele odbojové skupiny Tři králové, a dalších představitelů Obrany národa,...

Přívětivý úřad 2024. Praha 14 převzala ocenění

4. října 2024 v 07:49

V úterý 1. října převzal starosta Prahy 14 Jiří Zajac společně s tajemnicí Evou Koplíkovou ocenění Přívětivý úřad 2024, konkrétně za 2. místo v rámci hlavního města Prahy.

Praha 15 podala pomocnou ruku

3. října 2024 v 15:04

Zářijové povodně na mnoha místech naší republiky doslova ochromily život nejenom jednotlivců, ale celých obcí. Jedním takto krutě zasaženým místem v Olomouckém kraji je malebná horská obec Lipová-lázně, ležící na rozhraní pohoří Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor, kde trvale žije zhruba...

Další články
Nahoru