Mike Downey: ISTRIJSKÉ ZLATO
25. června 2025 20:25
Přidejte si nás na domovskou 
Rozsáhlý román se odehrává na chorvatském poloostrově Istrie a prolínají se v něm tři časové linie: období římské okupace v roce 81 našeho letopočtu, kdy sleduje osudy gladiátorů v krvavých arénách, partyzánský odboj během druhé světové války a současnost.
Propojujícím motivem je tajemství vzácných istrijských lanýžů, které ovlivňuje osudy postav napříč staletími. Autor mistrně kombinuje historické události, místní tradice a napětí, aby vytvořil mnohovrstevnatý příběh plný dobrodružství, vášně a nostalgie.
Konečně skončil s balením. Potřeboval zabalit ještě dvě věci. Když čas začal pomalu, ale jistě mazat stopy po minulosti, tyto dvě věci ho spojovaly s rodinou a udržovaly vzpomínky naživu. První byla fotografie z rodinného archivu zachycující okamžik společného štěstí – byli na ní jeho matka, otec, děda, babička a on v plenkách, hovící si před celou skupinkou v proutěném košíku. V levém dolním rohu byla ručně připsaná poznámka „Alba, 1989“.
Pokud byste se podívali pozorněji, viděli byste, že děda Nino zvedá se svým šibalským úsměvem Marcovu vyšívanou přikrývku, aby odhalil vzácný poklad – černé lanýže. Istrijské lanýže, ukryté v tradiční proutěné kolébce.
Raný obrazový důkaz vedlejšího podnikání jeho staré jugoslávské komunistické rodiny a jeho podíl na úspěchu jejich podnikatelských plánů realizovaných v Titově socialistickém ráji: pašování lanýžů.
Umbrie byla producentem nejlepších lanýžů na světě. Piemont byl ovšem slavnější, a proto se za tamní lanýže platilo víc. A tak začal už v osmi měsících Marco s životem potulného zločince a spolupachatele v zakázaném obchodu s lanýži v bývalé Jugoslávii. Poté co přešli přes hranice do Itálie s jeho plenkami, jež místo dětských hovínek obsahovaly melanosporum, aestivum a macrosporum – a nesmíme zapomenout ani na úžasné a vzácné magnatum pico –, takto jejich nukleární rodina na hraničním přechodu oklamala čenichající psy. A tak zde díky zakázaným houbám a Ninově nelegálně získané hotovosti, napěchované – stejně jako lanýže – do bílých froté plenek, našla bezpečné útočiště. S tím si všichni žili dobře, mohli studovat a využívat půjček na bydlení. Sám Nino mohl po životě plném klamání a politikaření konečně uvažovat o tom, že si už brzy otevře vysněnou restauraci, kde se budou podávat lanýžové speciality. Snil o ní od chvíle, kdy byla tato malá zločinecká skupina zachycena na tom nejlepším černobílém filmu, který vyráběla východoněmecká firma Orwo.
Mike Downey (*1961) je britský scenárista, producent a spisovatel. Dlouhodobě působí v evropském kulturním prostředí, zejména v oblasti filmu, kde stojí za vznikem desítek oceňovaných snímků a spolupracoval i s takovými režisérskými osobnostmi jako Agnieszka Holland, Peter Greenaway, Juraj Jakubisko, Stephen Daldry, Fridrik Thor Fridriksson aj. Od roku 2020 je předsedou správní rady Evropské filmové akademie a silně se angažuje v podpoře evropské kinematografie i literatury. Mike dělí svůj čas víceméně rovnoměrně mezi své domovy v Notting Hill a na Istrii a různé části světa, kde natáčí své filmy.
Mike Downey: Istrijské zlato, přeložil Václav Procházka, vydává nakladatelství Ikar, 464 stran, doporučená cena 499 Kč
