Migrační manifest: zdravotní pojištění, práce, vzdělávání i volební právo pro migranty
3. října 2015 10:36
Manifest se podle slov jedné z jeho editorek Terezy Freidingerové zaměřuje na sedm průřezových témat, která společně pokrývají celé spektrum české migrační, azylové a integrační politiky: volný pohyb, solidaritu a spravedlivou azylovou politiku, integrační politiku, sociální práva, vzdělávání, postavení migrantů na trhu práce a politickou participaci. Podle zástupců nevládních organizací je důležité, aby téma migrace komunikovalo nejen ministerstvo vnitra, ale i jiné resorty.
Podle Pavla Čižinského z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva vychází svoboda migrovat z Listiny základních práv a svobod: „ČR by měla zajistit, aby žadatel měl za splnění zákonem stanových podmínek právní nárok na udělení víza či povolení k pobytu.“ Podle Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíkům by měly být posíleny právní možnosti legálního vstupu žadatelů o mezinárodní ochranu na území ČR, respektive EU.
Vzájemné poznávání se a respektování se navzájem – to má být podle Vladislava Guntera z Centra pro integraci cizinců cílem integrace. Koordinátorka Konsorcia Elena Tulupová upozornila na to, že někteří migranti stále nemají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Podle Dohnalové jsou vytěsněni i ze sociálního systému.
Důležitá je jazyková příprava
Podle Lukáše Radostného z nevládní organizace META je třeba vytvořit koncepci vzdělávání cizinců a začleňovat je do vzdělávacího systému, důležitý je například systém jazykové přípravy nově příchozích migrantů do vzdělávacího systému. Podle zástupců nevládních organizací je důležité i to, aby trh práce nevyužíval migranty jen když se to ČR zrovna hodí, ale více je sociálně integroval.
Migrační manifest navrhuje i to, aby všem migrantům s trvalým pobytem na území ČR a rodinným příslušníkům občanů EU s přechodným pobytem bylo přiznáno aktivní a pasivní volební právo na úrovni obcí a krajů, současně by migranti měli mít podle manifestu právo být členy politických stran a moci kandidovat.
Poslanci pro ochranu hranic při eskalaci
Migraci se tento týden věnovali i poslanci. Nad diskusí o ní strávili asi sedm hodin. Nakonec přijali několik usnesení: vyslovili například nesouhlas se zaváděním trvalých mechanismů k přemisťování uprchlíků do EU a v jejím rámci na základě kvót. Poslanci naopak nepodpořili návrhy, aby se ČR kvůli povinným kvótám přidala k podání žaloby k soudu EU či aby kvóty nerespektovala.
Vládu sněmovna podpořila v „v případné účinné ochraně státní hranice ČR v případě, že migrační krize bude eskalovat“. Poslanci také mimo jiné vyzvali vládu, aby prosazovala takovou politiku, která by se důkladně zaměřila na objektivní příčiny migrace a zejména prostřednictvím zahraniční a rozvojové politiky a humanitární pomoci.
Pojišťovny budou hradit preventivní prohlídky
V rámci projednávání vládní novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců poslanci schválili, že cizincům, jež byli v ČR odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu než tři roky, nebo byli odsouzeni opakovaně, má být zrušeno povolení k pobytu. Schváleno bylo i to, aby Správa uprchlických zařízení poskytovala propuštěným uprchlíkům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo.
Návrh, který míří do Senátu, počítá i s tím, že ministerstvo vnitra bude moci poskytnout dotaci obcím, na jejichž území se nachází zařízení pro zajištění cizinců, zatím na ni mají nárok jen obce s azylovými zařízeními. Žadatelé o azyl budou muset projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Norma počítá mimo jiné i s tím, že pojišťovny budou hradit preventivní prohlídky dětí cizinců, které se ocitnou v českých dětských domovech.