dnes
Pátek - polojasno
5°C
zítra
Sobota - zatazeno
3°C
pozítří
Neděle - polojasno
3°C
Mezi skvosty Prahy patří více než dvě stovky slunečních hodin. Kde se jimi můžete kochat?
Sluneční hodiny na budově Matematicko fyzikální fakulty UK. Foto: Miloš Nosek

Mezi skvosty Prahy patří více než dvě stovky slunečních hodin. Kde se jimi můžete kochat?

Zatímco kdysi moderní digitálky dávno odnesl čas, sluneční hodiny stále přežívají a zdobí také Prahu. Přečkaly veškeré „nálety“ nových technologií. Lidé se intuitivně brání nechat si vzít všechno přírodní. Kde v Praze můžeme sluneční hodiny obdivovat a na jakém principu vlastně fungují?

Popularizují sluneční hodiny v Česku

V rámci Astronomické společnosti v Hradci Králové existuje pracovní skupina Sluneční hodiny, jejíž členové se snaží o jejich popularizaci. Záměry a cíli společnosti jsou: pomoc při údržbě a restaurování starých slunečních hodin či při zřizování nových slunečních hodin, poradenství institucím, které hodiny vlastní, organizace vzdělávacích programů, publikační činnost, výstavy a soutěže.

Společnost vydává časopis Povětroň, ve kterém jsou publikovány články o slunečních hodinách. Časopis je určen nejen členům, kteří platí roční členský příspěvek 250 korun, ale je k dispozici i ve všech státních knihovnách.

Sluneční hodiny určují čas v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce, kterým jsou ozařovány, vrhají stín. Čas lze určit podle aktuální pozice stínu. Tuto metodu používali již staří Egypťané ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. V čase a místě se sluneční hodiny vyvíjely. Na začátku byl prvotním ukazatelem nejspíš dřevěný kolík zaražený kolmo do země. Jak šel čas, nahradil jej opracovaný kámen.

V České republice je v současné době více než 3700 slunečních hodin. Jsou různě staré a odlišují se od sebe. Ty nejstarší jsou na chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. Pocházejí z přelomu 14. a 15. století a dochovalo se z nich torzo – stojí na vystouplém kameni, který je otesán k jihu, odkud jde nevíce sluníčka.

V katalogu slunečních hodin je uváděno celkem 214 záznamů pro dosud existující sluneční hodiny v Praze, některé z nich ale již zanikly – kupříkladu ty v trojské botanické zahradě nebo dvoje na věži Staroměstské radnice vedle orloje. V katalogu jsou uvedeny i včetně dobové rytiny, kde je patrné umístění hodin na orloji. Přesné číslo existujících hodin lze jen těžko určit – v čase se mění.

Místní poledník býval na Mariánském sloupu, který byl vztyčen v roce 1648 a stržen krátce po vyhlášení samostatné Československé republiky v roce1918. „Byly to vlastně polední hodiny. Mariánský sloup vrhal svůj stín přesně v poledne ve směru poledníku,“ uvedl pro Pražský patriot Miloš Nosek z Pracovní skupiny Sluneční hodiny fungující v rámci Astronomické společnosti v Hradci Králové. Nyní se o případné instalaci Mariánského sloupu vedou spory, a není ani jisté, zda by opět sloužil i jako polední hodiny.

Sluneční hodiny v Klementinu či u Jezulátka

slunecni-hodiny-klementinum-nahled

Klementinum, Révové nádvoří

V některých pražských objektech se dodnes nachází vícero slunečních hodin. Třeba v pražském Klementinu jich je kolem patnácti (přesné číslo je také těžké určit). Dvoje nejstarší jsou od roku 1658 na Studentském nádvoří, další na Révovém nádvoří, v Astronomické věži, na Hospodářském dvoře.

Sluneční hodiny se nacházejí třeba v sousedství Pražského Jezulátka, v bývalém klášteře Karmelitánů jsou čtvery. Sluneční hodiny jsou i v klášteře Premonstrátů na Strahově, troje jsou u kláštera Kapucínů na Loretánském náměstí. Troje hodiny jsou přístupné v Břevnovském klášteře, další jsou nepřístupné.

Malované hodiny jsou také ve Vojanových sadech, další sluneční hodiny jsou na rohu Malostranského náměstí a Tomášské ulice nebo na budově Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, nacházející se taktéž na Malostranském náměstí.

Na Klárově, v Karlíně, ve Stromovce…

slunecni-hodiny-kinskeho-zahrada-nahled

Sochařské hodiny v Kinského zahradě

Sluneční hodiny jsou také na Klárově, na libeňském zámku Rokoska, v holešovické Kostelní ulici, v Ledeburské zahradě, Na bojišti, v parku na Karlově, na karlínském zámečku Sluncová či v tamní Křižíkově ulici. Dále v Apolinářské ulici, u petřínské hvězdárny, ve Stromovce nebo v dejvické Lomené ulici.

„Moje hodnocení bude čistě subjektivní. Za skvost považuji sochařské sluneční hodiny v Kinského zahradě nebo na hřbitově na Malvazinkách. V obou případech jsou na všech svislých stěnách čtyřbokého hranolu umístěném na sloupu. Jedná se o skloubení soch svatých se slunečními hodinami,“ uvedl Nosek.

„Možná, že řada kolemjdoucích netuší, že na sloupu jsou kromě postav svatých také sluneční hodiny. Hodiny ve tvaru koule z roku 1698 jsou na rohu terasy bývalého Místodržitelského letohrádku, nad parkem Stromovka,“ dodal.

Nejhodnotnější hodiny na Cibulce

cibulka-nahled

Hodiny v bývalém dvoře Cibulka

„Za gnómonicky nejhodnotnější (gnómonika = nauka o slunečních hodinách, pozn. red.) malované hodiny považuji hodiny v bývalém dvoře Cibulka v Košířích. Bohužel objekt řadu let chátral, byl nepřístupný a možná, že hodiny již zanikly nebo jim zánik hrozí,“ řekl Nosek.

Podle Stanislava Srnského, který sluneční hodiny mapoval ve Věstníku Klubu za starou Prahu, je jejich předností levnost a jednoduchost, i když zavedení letního a zimního času jejich použití mírně zkomplikovalo. „Tvůrci slunečních hodin pojali často svou práci jako umělecké dílo, platí to i pro mnohé hodiny v Praze,“ uvedl. Sluneční hodiny jsou podle něj buď nástěnné (asi 90 %), nebo umístěné v zemi v podobě pomníků či skulptur.

Nejčastěji byly na církevních objektech

slunecni-hodiny-na-hradcanskem-namesti-hradcan-nam-2-2-nahled

Hodiny na komínu Schwarzenberského paláce na Hradčanském náměstí

Nosek cenu slunečních hodin vnímá v tom, že fungují po staletí. „Ať již se jedná o hodiny, které byly dlouhodobě vystaveny povětrnostním vlivům, nebo byly nalezeny pod omítkou a následně byly restaurovány – například v bývalé jezuitské koleji při chrámu sv. Mikuláše, dnes budova Matematicko fyzikální fakulty UK na Malostranském náměstí 25,“ dodal.

Historicky nejčastěji byly sluneční hodiny na církevních objektech, řada z nich se dochovala dodnes, jen některé tyto budovy již církevním účelům neslouží. Církevním objektem byla třeba již zmíněná Matematicko fyzikální fakulta. Objekt kdysi býval jezuitskou kolejí při chrámu sv. Mikuláše.

thunovsky-palac_1-nahled

Hodiny v opraveném Thurn-Taxisově paláci na Malé Straně

„Snažíme se o popularizaci slunečních hodin. Pořádáme přednášky a workshopy pro muzea, školy a další instituce. Nejsme uzavřenou společností – námi pořádaných akcí, výletů, seminářů se může zúčastnit široká veřejnost. Místa akcí jsou v různých koutech republiky. Teď na jaře se chystáme za slunečními hodinami na jižní Moravu,“ uvedl Nosek k činnosti již zmíněné Pracovní skupiny Sluneční hodiny. Sluníčko svítí, blíží se jaro, takže již stačí jen vyrazit za poznáváním pražských slunečních hodin.

Sluneční hodiny se podařilo zachránit i při nedávné rekonstrukci Thurn-Taxisova paláce na Malé Straně, který provedla radnice Prahy 1. O rekonstrukci jsme informovali zde.

Seznam slunečních hodin v Praze, včetně zaniklých, je zde.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru