Metropole začíná naplňovat svůj Strategický plán

V návrhu implementace Strategického plánu se představuje nový způsob tvorby a řízení projektů Prahy, které jsou centrálně monitorovány a jejich plnění vyhodnocováno. Po vzoru Vídně, Manchesteru či Amsterdamu, posiluje Praha manažerskou jednotku Magistrátu – Odbor projektového řízení – a pro ostatní odbory počítá s proškolením vybraných úředníků v projektovém řízení.

Vzniká tak systém koordinace, kdy jsou v rámci systému městských organizací všichni informováni o projektových záměrech, dostupných zdrojích a všech relevantních datech, mj. v rámci nově projektované datové platformy.

V situaci, kdy je při jednotlivých fázích např. rekonstrukce městské ulice s tramvajovým pásem nutné zkoordinovat vlastníky a správce jednotlivých prvků jako je Dopravní podnik Prahy, TSK, jednotlivé městské části a odbory Magistrátu tak může dojít k časovým a finančním úsporám až 30 %. Kvalitnější projektová příprava také umožní celkové architektonické řešení a optimalizaci výsledného stavu např. zahrnutím výsadby zeleně, rozšířením chodníků či přidáním cyklopruhu.

„Navrhli jsme organizační strukturu, která povede k lepší schopnosti města připravovat kvalitní projekty, čímž se předejde situacím, kdy se hromadí investiční prostředky, protože není dostatek projektů připravených k realizaci,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Co je strategický plán?

Strategický plán hl. m. Prahy je koncepční dokument, který formuluje sdílenou vizi rozvoje města v dlouhodobé perspektivě. Stanovuje cíle a priority při řešení klíčových sociálních a ekonomických otázek města.

Upozorňuje na výzvy, které může přinést budoucí vývoj nejen v Praze, ale i ve zbytku Evropy. Občanům, investorům i veřejným institucím poskytuje rámcovou osnovu toho, jakým způsobem se město chce rozvíjet, a nabízí jim tak možnost realizovat své vlastní aktivity v souladu se směřováním města.

Co plán například řeší?

Jedním z témat návrhu Strategického plánu je například kulturní turismus. Každá desátá koruna pražského HDP pochází z turismu a počet turistů stále stoupá. Tento boom s sebou ovšem nese i negativní efekty. Stálí obyvatelé se stěhují pryč z přetížených čtvrtí v centru, kde mimo jiné chybí i obyčejné, neturistické obchody.

V Praze se tak setkáváme se situací, kdy japonští turisté na Královské cestě kupují ruské matrjošky vyrobené v Číně a autenticky se cítí pouze proto, že kolem sebe mají tolik lidí jako při ranní špičce tokijského metra. Praha by se proto měla soustředit na to, aby lákala především tzv. „kulturní turisty“, kteří kromě selfie na Karlově mostě navštíví i muzea, galerie či koncerty vážné hudby. Kulturní turisté se zaměřují na jiné cíle, než jsou frekventované památky – a zároveň v průměru utratí o 1 200 korun více, než běžný turista.

Dále se strategický plán věnuje i podpoře rodičovství či zaměstnanosti seniorů. Ekonomové spočítali, že každé místo ve školce vrátí do veřejného rozpočtu 10 tisíc korun ročně. Pokud by počet pracujících seniorů stoupl např. na úroveň Švédska, mohlo by se pražské HDP zvednout až o 7 %.

Více informací o Strategickém plánu Prahy najdete na stránce strategie.iprpraha.cz.

Autor: Tisková zpráva IPR Praha