Městská knihovna: Počet výpůjček knih dlouhodobě klesá, čtenářů ale neubývá
26. června 2016 17:02
„Pořád ještě je řada lidí, kteří vnímají knihovnu jako Armádu spásy na poli kultury. Říkají si, že je pro babičky, které přečtou každý týden tři romány a nemohly by si je dovolit kupovat," vysvětlil Řehák, který knihovnu vede od roku 2002, pracuje v ní ale ještě o deset let déle.
Kromě takových čtenářů, kteří by si nemohli knihy koupit, ale podle něj existuje také spousta lidí, kteří většinou nemají problém zaplatit, co stihnou přečíst, spíš mají problém s časem. „Knihovna pomáhá najít to, co pro vás ztráta času nebude. Tak jako má každý svého zubaře, tak je fajn mít svého knihovníka, který ví, co čtete a co se vám bude líbit," dodal.Výhodou knihovny je také to, že knihy nabízí v kontextu, na stejné polici jsou další s podobným tématem nebo od stejného autora.
Počet výpůjček knih za posledních 12 let klesá, čtenářů ale neubývá. „Největší pokles výpůjček má Ústřední knihovna. Jsou to především audiovizuální dokumenty. Půjčovaly se tu mraky CD, DVD a magnetofonových kazet. To šlo neuvěřitelně dolů," vysvětlil Řehák. Zatímco v roce 2005 evidovala knihovna téměř 7,4 milionu fyzických výpůjček všech dokumentů, loni to bylo o více než milion méně. Zaměřila se podle Řeháka na jiné služby, více dokumentů je také dostupných online.
Loni rozpočet před čtvrt miliardy korun
Vyšší byl také počet registrovaných čtenářů. Maxima knihovna dosáhla v roce 2008, kdy se jejich počet přehoupl přes 200 000. Loni mělo průkazku do knihovny necelých 173 000 lidí. Kromě Pražanů, kteří tvoří většinu, knihovna nabízí ze zákona své služby i mimopražským či cizincům z EU.
Placená registrace je ale nutná jen pro půjčování knih domů, přijít a číst si přímo na pobočce mohou lidé bez omezení. Podle Řeháka tak činí v Ústřední knihovně na Mariánském náměstí asi každý druhý návštěvník, na ostatních pobočkách každý třetí.
Knihovna loni hospodařila s rekordním rozpočtem téměř 276 milionů korun, jejím zřizovatelem je hlavní město. Provozuje 40 poboček, podobný počet knihoven mají i městské části – především na okraji metropole, kde byly historicky knihovny obecní. Na počtu výpůjček v Praze se ale podílejí jen asi pěti procenty.
Každoročně městská knihovna nakoupí knihy, časopisy a další dokumenty přibližně za 20 milionů korun, nové přibývají každý týden. „Podle metodik ministerstva kultury bychom měli mít asi 45 milionů korun ročně. Považoval bych to za horní hranici smysluplné investice," uvedl ředitel s tím, že tento nedostatek financí knihovna kompenzuje tím, že na kterékoliv pobočce je možné si půjčit knihu z jiné. Služba je ale placená, čtenář zaplatí deset korun.
Knihovník? Koníček pro nadšence
Více peněz by knihovna potřebovala také na rekonstrukce a provoz svých 40 poboček a platy zaměstnanců. Podle Řeháka stejně jako ve školství či zdravotnictví nemá knihovna dost peněž, aby zaplatila odborníky, někteří proto odcházejí.
„Začíná to být koníček pro opravdové nadšence, protože platy jsou na dvou třetinách pražského průměru při nadstandardní vzdělanostní struktuře," dodal ředitel instituce, která zaměstnaná asi 490 lidí.
První veřejná knihovna v Praze zahájila činnost 1. července 1891, na počátku měla 3370 knih. Od roku 1903 sídlí v budově na nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí, kde stojí i její nynější Ústřední budova.