Dnes Pondělí - jasno 23°C
Zítra Úterý - zatazeno 27°C
Pondělí 14. 6. 2021
Svátek má Roland
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Kafkovi nesluší ruská ušanka
Kromě hudebních má Martin Němec i výtvarné sklony. Foto: Rudolf Kudrnáček

Kafkovi nesluší ruská ušanka

Hudebník a výtvarník Martin Němec strávil velkou část života na Malé Straně. Genius loci historické části Prahy se podle něj vytrácí, kolorit, nostalgická atmosféra a rázovití obyvatelé jsou pryč. Pod make-upem komerce a podbízení se turistům však podle něj stále dýchá magický duch zakonzervovaných staletí.  

Dlouhodobě žijete v centru metropole. V čem spatřujete negativní dopady jeho vylidňování?
Musím se přiznat, že je tomu rok co jsme se s manželkou po téměř celoživotním bydlení v regionu Hradčan a Malé Strany rozhodli nežít dál v samém epicentru turistického ruchu (poslední desítku let to bylo Malostranské náměstí) a odstěhovali jsme se do poklidné náruče Královských Vinohrad. Hemžení cizinců a cvakání jejich fotoaparátů jsme vyměnili za pohled na stromy Riegerových sadů a jejich ticho. Na Malou Stranu už tedy jezdím jen jako návštěvník – a je to krásné.

Ztrácí střed Prahy úbytkem rezidentů své genius loci?
Jednoznačně. Nerudu už na Malé Straně nepotkáte a kohokoliv, kdo si může jeho povídky přečíst v originále, jen stěží. Je to nezvratná daň otevření se světu… Hlasitou diskotékovou hudbu znějící z průchodů starobylých domů, ve kterých se prodávají všechny ty nesmyslné tretky, bych postavil mimo zákon. Zřídil bych pro ten účel oddělení estetické policie české republiky /smích/.

Jak se žilo na Malé Straně před třiceti lety a v současnosti?
Ten kolorit, ona nostalgická atmosféra, rázovití obyvatelé – to vše je pryč. Přesto však zůstává úžasná architektura a kdesi pod make-upem komerce dýchá magický duch zakonzervovaných staletí. Více se bojím o pražskou periferii a takzvanou „hrabalovskou" Libeň. Jejich poetická atmosféra je již nenávratně ztracena.

V minulosti jste podpořil plánovanou přeměnu Václavského náměstí. Souhlasíte i s tím, že na začátku letošního roku byly odstraněny stánky s klobásami, aniž by byl znám již datum osazení stánků nových?
Já se tedy úplně do problematiky stánků s klobásami neponořil /smích/, takže nemám nijak vyhraněný názor. Myslím, že svým způsobem k „Venzelplatzu" nějaká ta klobása patří. Asi jen ony stánky by měly být architektonicky méně sebestředné – tyhle vypadají, jako kříženci lunárního modulu se střelnicí. Zákazník by je měl registrovat spíš podle čichu, ne? Trochu prvorepublikové střídmosti by jistě neškodilo.

Osud jakých zanedbaných a neudržovaných historických staveb se vás dotýká nejvíce?
Nejvíc jsem trpěl nekompetentní rekonstrukcí Karlova mostu. Nechápu vůbec, jak k tomu mohlo dojít. Příšerným nešvarem se také stalo „vykuchání" starých domů novými majiteli. Mnoho domů v Nerudově ulici například má pod středověkou skořápkou v sobě sklo a beton. Tragickým omylem těchto nenapravitelných rozhodnutí je snaha podbízet se cizincům, kteří ale paradoxně přijíždějí za tím, co je likvidováno. Kafkovi nesluší ruská ušanka a renesančnímu domu plastová okna.

Jste autorem scénáře a hudby k filmu o drogových závislostech Perníková věž. Jak hodnotíte přístup města k řešení drogové problematiky?
Nechápu, že se složitě řeší, zda bude možné si na Václaváku koupit klobásu, když je možné na stejném náměstí za bílého dne kupovat pervitin a heroin. Jejich prodej závislým, je sice nezávislý na stáncích, ale o to víc vzkvétá. Doufám, že policisté, kteří tu problematiku řeší, jsou všichni tajní, neb uniformu nebývá v těch místech vidět.

Se skupinou Lili Marlene pravidelně vystupujete v Malostranské besedě. Jak na vás toto prostředí působí?
Malostranskou Besedu mám moc rád – je to jakási Alma mater obou mých kapel Precedens i Lili Marlene, která zde dokonce před deseti lety vznikla. Prožili jsme v Besedě spoustu koncertů, zkoušek i flámů. Pro všechny muzikanty a jiné umělce zde vystupující je naprosto skvělé, že současní provozovatelé po rekonstrukci navázali na besední tradici a dokázali udržet dramaturgii i charakter tohoto místa. Je to poloviční zázrak! Díky! Nejbližší koncert Lili Marlene v Malostranské Besedě bude v pondělí  4. února ve 20:30.

Jak vás prostředí historické Prahy inspiruje k umělecké tvorbě?
Pokud taková inspirace existuje, pak je nepřímá. Spíš bych řekl, že zafungovala v případě mého psaní (knihy povídek Stodola a Vana s výhledem. Pozn.autora), nežli muziky a obrazů. Možná, že prostředí staré Prahy, ve kterém jsem vyrůstal od svých jedenácti let, nějak exponovalo můj zájem o umění jako celek.

Čemu se nyní věnujete?
Kromě pravidelného již zmíněného hraní v Malostranské Besedě s Lili Marlene (famózní alt Dáši Součkové stoji opravdu za slyšení), odehrajeme 11. dubna v Paláci Akropolis další z řady koncertů k třicátému výročí Precedens s Bárou Basikovou, Petrem Kolářem, Janem Saharou Hedlem a Lili jako předkapelou. Mám radost, že kapela má stále potenciál zaujmout diváky a hlavně energii zaujmout sama sebe /smích/. Jinak se převážně věnuji malování, protože mě 30. dubna čeká vernisáž obrazů v galerii Nová síň ve Voršilské ulici. Splnil jsem si i velkou radost tím, že budu vystavovat spolu se svým, bohužel již nežijícím tátou, který byl skvělý restaurátor a neprávem pozapomenutý malíř. Oba se na to těšíme!

 

Martin Němec

Hudebník a výtvarník. Narozen 16. 6. 1957 v Praze, kde absolvoval malířství na Akademii výtvarných umění. Kapelník a výhradní autor rockové skupiny Precedens (Doba ledová, Věž z písku, Pompeje, Drž hudbu!, Aurora atd.) a skupiny Lili Marlene (Tango desolato). S Bárou Basikovou i dalšími interprety natočil desítky alb (Angel voices, Dreams of sphinx, Responsio mortifera atd.). Vytvořil hudbu k mnoha filmům (Perníková věž, Smrt pedofila, Únos domů, T.M.A. atd.), k divadelním hrám režiséra Ctibora Turby (Archa bláznů, Giro di Vita atd.) a TV seriálům (Poslední sezóna, Agentura Puzzle atd.). Vytvořil TV znělky (Oko, Gen, Genus atd.), Získal mnoho významných ocenění hudebních (Objev roku, Album desetiletí, Bratislavská Lyra), vydal dvě knihy povídek (Stodola a Vana s výhledem) a podle jeho scénáře, oceněného Nadací Miloše Havla, natočil režisér Juraj Herz celovečerní film T.M.A. (dvě hlavní ceny na filmovém festivalu v Kapském městě). Vytvořil hudbu k baletu Periferie pro divadlo F.X.Šaldy v Liberci v režii Aleny Peškové. Napsal elektronickou knihu fejetonů O ženách (a mužích). V současné době probíhá několik koncertů Precedens k 30tému výročí od jejího vzniku s Bárou Basikovou a Petrem Kolářem včetně hostujících Lili Marlene a Jana Sahary Hedla. Zároveň vyšlo kompilační CD s názvem Precedens 30let chystá se album prvotních nahrávek kapely pod názvem Vlci. 30.4. proběhne v pražské Nové síni vernisáž obrazů Josefa a Martina Němce.

Další články
Nahoru