Martin Nekola: NAPŘÍČ ČESKOU AUSTRÁLIÍ. České stopy v zemi protinožců

Austrálie – rozlehlá, nádherná, drsná a tajemná země protinožců. Je až překvapující, jaké množství českých krajanů se zde usadilo. Stali se známými a úspěšnými v mnoha oborech, zakládali spolky, vydávali noviny, prožívali fascinující příběhy.

Mohou sdělit bohaté životní zkušenosti, jak vypadaly jejich začátky v neznámém prostředí, jak se prosadili v konkurenci z celého světa a uspěli ve vědě, umění, byznysu, sportu a dalších oborech. Tedy fascinující příběhy, jež by měly sloužit coby zdroj inspirace a motivace pro studenty a obecně mladší generace, aby vystoupily z komfortní zóny, rozhlédly se za hranice české kotliny a neváhaly osahat si, jak se žije v daleké cizině.

Kniha zavede čtenáře do všech koutů, od Tasmánie po Severní teritorium, přičemž nechybí dosud nepublikované vzpomínky, unikátní materiály z australských archivů a samozřejmě bohatá obrazová příloha.

Slovy autora:

Kapitoly knihy vás postupně zavedou do všech australských států a jejich hlavních měst, přičemž představí zajímavé události, instituce a osobnosti tamních krajanských komunit. Následuje šest samostatných příloh se vzpomínkovými texty, z většiny dosud nepublikovanými, které přibližují samotnou strastiplnou cestu do Austrálie, potažmo různé aspekty života v ní. Hlavní důraz je přitom kladen na období po roce 1948, kdy vzdálený kontinent zaplavila vůbec nejpočetnější česká vlna. Seznámíte se s podnikateli, vědci, intelektuály, umělci i sportovci, o nichž jste možná ještě neslyšeli. Z mrazivé evropské zimy, míněno klimatické i té politické, se přistěhovalci rázem ocitli v kraji slunce a poprvé v životě třeba mohli pohledem spočinout na zlatavých plážích z jemného písku.

Ukázka z knihy:

Sudetská krize a německá okupace způsobily, že před politickou a rasovou perzekucí utekly a Austrálii coby svůj nový domov následně vybraly stovky Čechů a Slováků, z toho sto sedmdesát šest Židů, profesí převážně živnostníků, obchodníků, úředníků a inteligence. Usazovali se v Sydney a Melbourne, kde úspěšně pokračovali ve svém podnikání. Mnohem větší počet jich ale pochopitelně zamířil do evropských zemí, zejména do Velké Británie.

V lednu 1939 otiskl časopis Přítomnost Ferdinanda Peroutky dopis nejmenovaného bývalého ředitele továrny, jenž popisoval klady a zápory života v Sydney:

„Těžkosti jazykové v obchodním životě nelze podceňovat, i když podle evropských pojmů člověk mluvil zběžně anglicky. Akcent je zde velmi zlý, také proto, že je pomíšen se skotským. Tvrdí-li někdo, že se naučí tuto řeč za pár týdnů, pak je buď génius, anebo myslí řeč, která stačí k tomu, aby v nějakém hokynářství prodával zeleninu. (…) Teplota se zde mění až čtyřikráte denně. Přes den je někdy horko jako v parném létě u nás, pak náhle přijde studená brisa, kdy je potřebí teplý oblek. Někdy je vzduch nesnesitelně vlhký a přitom teplý, takže Evropanům vyvstává olejovitý pot a nelze pracovat, špatně se dýchá a člověk je smrtelně unaven. Co o Sydney málokdo ví: není tu vůbec možnost zažít něco, co souvisí s uměním. Není divadla, není koncertů, není architektury, kina hrají jen anglické a americké filmy. Hlavní zábavou je sport, především dostihy, kde se prosází miliony liber. Kaváren v našem smyslu zde není. Stinnou stránku tvoří zvířena všeho druhu. O trápení se spoustou much a komárů v létě ani nemluvím. Na prvního motýla jsme zírali trochu vyjeveně. Měl přes 15 centimetrů rozpětí křídel. Ale není zde procházek v lesích a polích, protože noviny varují před hady.

Výstrahy, aby v parku nikdo nechodil přímo pod stromy, anebo si poblíž stromu nelehal, jsou téměř denně uveřejňovány v novinách. Koupá se jen v koupalištích, kde jsou ocelové sítě proti žralokům (…) Austrálie je skutečný ráj dělníků. Každý dobrý dělník má skvělé auto a domek, specialisté žijí velmi slušně. Zástupci evropských firem musí počítat s tím, že se tu volně setkává konkurence celého světa, přičemž anglické se dává přednost, a japonská není cenově k poražení. Bez dostatečného kapitálu je tu začátek nekonečně těžký. Otevřít si například dílnu znamená počítat s vysokými mzdami a s přísnou kontrolou odborových organizací, co do stavu dílny a zacházení s personálem. Ještě bych chtěl říci, že my muži musíme dělat večer a přes weekend i nejhrubší domácí práce, protože najmout si pomocnici je dosažitelné jen pro dolních deset tisíc.“

Pisatelova manželka připojila na závěr dopisu ještě vlastní poznatek: „Mému kdysi ředitelsky obávanému a obsluhovanému manželu připadalo nejprve mytí a utírání nádobí trochu podivné, ale už se z něho stává dosti obstojná služebná. Po prvním čištění bot, drhnutí, vymetání a velkém úklidu měl na rukou puchýře, jaké doma míval jen po tenisovém matchi, ale už to bereme z humorné stránky…“ 

PhDr. Martin Nekola, Ph.D. (*1982) – politolog a historik, autor pětadvaceti publikací a stovek odborných i populárně naučných článků, dlouhodobě se věnuje problematice Čechů ve světě, často na toto téma přednáší a neúnavně se jej snaží popularizovat mezi veřejností, mimo jiné prostřednictvím projektu The Czechoslovak Talks, který vede. 

Martin Nekola: Napříč Českou Austrálií, vydává nakladatelství Universum, 200 stran, doporučená cena 399 Kč