dnes
Čtvrtek - zatazeno
2°C
zítra
Pátek - zatazeno
1°C
pozítří
Sobota - snih
2°C
Martin (60): Problémy začaly na kole a při šití, neviděl vlastní ruku. Genetickou zátěž zdědil po matce
Martin Kraft podstoupil injekční léčbu. Foto: Lexum

Martin (60): Problémy začaly na kole a při šití, neviděl vlastní ruku. Genetickou zátěž zdědil po matce

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je nejčastější příčinou slepoty v Evropě a možnost vrátit zrak zcela do normálu zatím neexistuje. Bez léčby dochází ke ztrátě zraku v řádu týdnů. U Martina Krafta (60) došlo ke zhoršení zdravotního stavu za měsíc.

„Poprvé jsem si všiml, že vidím věci deformované a rozmazané, před dvěma měsíci. Až zpětně jsem si uvědomil, že problém začal vznikat již dříve. Na kole jsem špatně viděl poté, co jsem vjel ze sluníčka do stínu, nemohl jsem navléci jehlu nebo jsem měl pocit, že nevidím vlastní ruku," uvedl Martin Kraft z Prahy, který tento týden podstoupil na pražské klinice Lexum jako první pacient v Česku biologickou injekční léčbu VPMD.

Již týden po vstupním vyšetření mu aplikovali nový lék: „Nyní na levé oko vidím rozmazaně a deformovaně, při čtení musím spoléhat na pravé oko. Léčba by měla další zhoršování zastavit. Před operací jsem se cítil nervózní. Dosud jsem byl vždy na operacích v celkové narkóze. Člověk musí věřit, že vše dobře dopadne, důvěřovat odborníkům a doufat, že se podaří nemoc zastavit. Nechci se vzdát práce ani koníčků,“ řekl po operaci Kraft.

Ještě před třemi roky byla v České republice podléčenost VPMD vysoká. Ve srovnání s průměrem zemí evropského společenství se léčilo šestkrát méně pacientů. Dvakrát déle trvala doba, než se potřebný pacient dostal k efektivní léčbě, která zachrání jeho zrak.

Dostupnost byla zajištována pouze v malém počtu velkých veřejných nemocnic. Průměrná čekací doba mezi diagnostikou, indikací, kvalifikací a první aplikaci byla tři měsíce a déle. Tomu samozřejmě odpovídal i velmi nízký počet aplikací léku, 12 na 100 000 obyvatel ve věku 60 a více let. Zároveň byl podáván nižší počet aplikací než doporučený.

Výzkum léčby VPMD probíhá na několika úrovních. Cíl je ale společný – zajistit ústup nemoci a umožnit aplikaci léčby v co nejdelších časových intervalech tak, aby nebyla omezena kvalita života pacientů.

Pro úhradu ze strany pojišťoven musí pacient splňovat v případě původní i nové léčby daná kritéria. Zatímco dříve si museli biologickou léčbu pacienti platit sami, nyní je hrazena pojišťovnami.

„Hlavně pro starší pacienty je náročné navštěvovat kvůli aplikaci léčby kliniku v měsíčních, případně měnících se intervalech,“ uvedl Libor Hejsek, viceprezident České vitreoretinální společnosti a první lékař, který v Česku novou léčbu aplikoval.

Nová léčba je po počáteční tříměsíční fázi díky vyšší účinnosti zpravidla aplikována pouze jednou za tři měsíce. Není přitom doživotní. Po zklidnění nemoci zůstává pacient i nadále pod lékařským dohledem.

Dosud intervaly aplikace biologické léčby závisely na tom, jak na ni pacient reagoval. Pro úspěšnou léčbu je klíčové její včasné zahájení a pravidelnost.

Věkem podmíněná makulární degenerace

Makulární degenerace, postižení sítnice, je nejčastější příčinou slepoty v Evropě. V ČR jí trpí víc než 100 000 z nás.

Makulární degenerace v sobě zahrnuje dvě na první pohled rozdílné formy onemocnění – suchou a vlhkou. Takzvaná suchá forma znamená pozvolné zhoršování vidění a jejím důvodem je úbytek a poškození sítnicových buněk.

„V současné době nemáme účinnou metodu léčby. Šíření je ale možné zpomalit podpůrnou léčbou, konkrétně kombinací vitamínu C, E, luteinu, zeaxanthinu, zinku a mědi,“ sdělil docent Hejsek.

Druhou formou onemocnění je vlhká forma, při které dochází k prorůstání cév do míst, kde se vyskytovat nemají. Objevuje se méně často, ale bez vhodné léčby ke ztrátě zraku dochází rychle, obvykle v řádu týdnů.

ZAJÍMAVOSTI O VPMD
•    Ženy jsou postiženy častěji než muži.
•    Častěji se vyskytuje u bělochů než u černochů.
•    Hispánci a Asiaté mají nižší výskyt než běloši, ale vyšší výskyt než černoši.
•    Riziko onemocnění stoupá, vyskytla-li se nemoc u příbuzných.
•    Výskyt je u lidí starších 60 let dvakrát častější než výskyt Alzheimerovy choroby.
•    Dospělí ve středním věku mají přibližně dvouprocentní riziko rozvoje onemocnění, zatímco u lidí starších než 75 let se riziko zvyšuje na téměř 30 procent.


Autor: Lucie Rychlá

Lidé s migrénou mají svoji první konferenci

19. listopadu 2020 v 15:56

Pacienti trpící migrénou mají svoji historicky první konferenci. Seznámí se na ní s novinkami v léčbě, a to jak od lékařů, tak i z pohledu čínské medicíny. Svoji nemoc mohou jednotlivě probrat s psychoterapeutem, který poradí, jak s migrénou pracovat s pomocí různých technik, včetně relaxace....

Hlavní město hledá ředitele Městské nemocnice následné péče

4. listopadu 2020 v 07:59

Praha schválila vyhlášení výběrového řízení na funkci ředitel/ředitelka Městské nemocnice následné péče (MNNP).  Uchazeči o tuto pozici v této příspěvkové města mohou podávat své přihlášky do 25. listopadu 2020.

Další články
Nahoru