Mánesův most potřebuje novou hydroizolaci, do konstrukce zatéká

TSK si v uplynulých letech nechala udělat kompletní diagnostiku Mánesova mostu, kdy odborníci zjišťovali kvalitu a stav jednotlivých materiálů, zatížitelnost mostu a provedli rovněž stavebně-historický průzkum, kdy popsali průběh výstavby mostu i následných oprav a jaké u toho byly použity materiály a v jaké kvalitě.

„Tento most nás ničím extrémně nepřekvapil. Problémem je zatékání do nosné konstrukce, což se bude muset řešit novou izolací a samozřejmě novým vozovkovým souvrstvím a chodníky. Dále se potom budou muset upravit některé kamenné prvky, a to jak historické, tak ty, které jsou součástí samotného technického vybavení mostu, to znamená zábradlí a další části," řekla Lišková.

Co se týká zatížitelnosti, tak most podle zjištění odborníků splňuje očekávání u historického mostu. Most tak plní všechny limity na průjezdnosti aut i tramvají. „Bezprostřední problémy most nemá, ale musíme ho samozřejmě do budoucna řešit velkou rekonstrukcí tak jako další historické mosty," dodala Lišková.

Hlavní město se se stavem mostů potýká dlouhodobě. Letos v září proto začala oprava Libeňského mostu, který je v havarijním stavu. TSK připravuje rekonstrukci vytíženého Hlávkova mostu, který je součástí severojižní magistrály, a rovněž Palackého mostu.

Letos pak začala stavba zcela nového Dvoreckého mostu, který spojí Prahu 4 a 5. Město staví také lávku pro pěší z Holešovic do Karlína, která bude hotova příští rok v únoru.

Mánesův most je desátým pražským mostem od jihu a slouží pro pěší, auta i MHD. Jeho předchůdcem byl visutý řetězový most nazývaný též Rudolfova či řetězová lávka.

Nynější Mánesův most byl vybudován v těsné blízkosti Železné lávky. Stavěl se od roku 1911 a zprovozněn byl 11. března 1914. Do roku 1920 se nazýval Most arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Lávka byla po dokončení mostu zbourána.