dnes
Středa - polojasno
10°C
zítra
Čtvrtek - zatazeno
11°C
pozítří
Pátek - polojasno
12°C
Pražský život

Malíř Filla, gymnastka Čáslavská a další osobnosti. Praha 6 má nové čestné občany

Zastupitelstvo městské části Praha 6 na svém včerejším zasedání schválilo udělit čestné občanství pěti významným osobnostem a zároveň udělit tři ceny městské části. 

Novými čestnými občany se stal generálporučík Jaroslav Klemeš, onkolog prof. MUDr. Jiří Zámečník, CSc. a historik Vilém Prečan. In memoriam získal čestné občanství kubistický malíř, sochař a grafik Emil Filla a sedminásobná olympijská vítězka a gymnastka Věra Čáslavská.

Zároveň zastupitelé schválili udělení třech cen městské části Praha 6, a to sportovci Heřmanu Volfovi a herci, textaři a básníkovi Miloňu Čepelekovi. Cenu pro zahraniční osobnost získá velvyslankyně Marockého království Souriya Otmani.

„Jako každý rok, tak i letos u příležitosti Dne městské části Praha 6, který proběhne začátkem září, budeme udělovat čestná občanství,“ uvedl starosta Ondřej Kolář (TOP 09). „Jsem rád, že stále mezi námi nacházíme osobnosti výrazných úspěchů ve svém oboru, kteří proslavili nejen své jméno, ale i místo, kde žijí, proto na ně můžeme být právem hrdí. Všichni ocenění se věnovali a věnují své profesi s takovým úsilím, že jsou známí v celé naší zemi a často i za jejími hranicemi.“

Noví čestní občané Prahy 6

Generálporučík Jaroslav Klemeš se narodil v roce 1922 a byl příslušníkem československého zahraničního odboje za druhé světové války a příslušník paradesantního výsadku Platinum – Pewter. V roce 1940, po obsazení ČSR nacisty se rozhodl pro odchod do zahraničí. Přešel nejdříve do Maďarska (kde byl kratší dobu vězněn) a odtud přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Ve Francii byl zařazen do spojovací čety v čs. zahraničním vojsku. V jeho řadách se zúčastnil bojů o Francii. Po její okupaci přesunul do Anglie, kde byl opět zařazen ke spojovací četě. V ní absolvoval radiotelegrafický kurz. V roce 1945 byl v rámci Operace Platinum – Pewter vysazen poblíž Nasavrk. Zpočátku se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině, v závěru války se přesunul do Prahy, kde až do osvobození působil jako radiotelegrafista a udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích. Po válce působil jako instruktor. V roce 1950 byl propuštěn z činné služby a krátce nato zatčen. 15 měsíců, do roku 1952 byl držen ve vyšetřovací vazbě. Následně byl odsouzen ke dvěma letům nepodmíněně odnětí svobody za neoznámení trestného činu zrady. Navíc byl degradován a byla mu odňata udělená vyznamenání. Po propuštění pracoval v dělnických povoláních; jako skladník, závozník, později jako řidič ČSAD v Ústí nad Labem. V roce 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. V roce 1990 byl povýšen na podplukovníka v záloze, v roce 1992 byl povýšen do hodnosti plukovníka v záloze. 8. května 2010 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti brigádního generála.

Prof. MUDr. Jiří Zámečník, CSc. se narodil v roce 1927 a je legendou české radioterapie. V roce 1955 promoval na Lékařské fakultě hygienická Univerzity Karlovy v Praze s následnou atestací v obou základních onkologických oborech. Po pádu komunistického režimu získal docenturu na 1. Lékařské fakultě UK v Praze a jeho domovským pracovištěm se stal Ústav radiační onkologie v Praze Na Bulovce, kde působil od roku 1955. Profesor Zámečník se podílel významnou rolí na vývoji a propagaci radiační onkologie u nás i ve světě. Za tuto propagaci získal desítky ocenění, např. Cenu České onkologické společnosti nebo plaketu Alice Masarykové za činnost v Českém červeném kříži. Za II. světové války byl členem revolučních oddílů Junáku a v roce 1945 se aktivně podílel na Pražském povstání. V roce 1949 byl za svou angažovanost zatčen a strávil 8 měsíců v pracovním táboře na dole Anna v Rynholci. Je autorem a spoluautorem 22 publikací a více než stovky textů v odborných časopisech.

Vilém Prečan se narodil v roce 1933 a je to český historik, zabývající se moderními českými dějinami. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Po krátkém působení v Bratislavě působil v letech v Historickém ústavu ČSAV. Věnoval se mj. vztahům Čechů a Slováků ve 40. letech 20. století, významně zasáhl do debaty o federalizaci Československa. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič v motolské nemocnici, uklízeč, pomocník ve skladu, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu. Roku 1976 emigroval do SRN, kde se vrátil k profesi historika. V roce 1986 spoluzaložil a do roku 1994 vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu, které shromažďovalo fondy samizdatové literatury, osobností a institucí kulturního i společenského života v exilu. Po návratu do Československa založil Ústav soudobých dějin ČSAV, jehož byl v letech 1990 – 1998 ředitelem. V roce 1995 byl jmenován docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2005 profesorem historie na Univerzitě Palackého. V letech 2008 – 2010 byl a od roku 2013 je znovu členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Vilém Prečan je držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. Třídy a dalších ocenění.

Emil Filla, celým jménem Emil František Josef Filla se narodil v roce 1882 a zemřel v roce 1953. Byl to český kubistický malíř, grafik a sochař. V roce 1910 se v jeho tvorbě poprvé začaly objevovat prvky kubismu, Těsně před první světovou válkou odešel do Paříže, ale po jejím vypuknutí musel dramaticky prchnout do Holandska. Vedle intenzívní malířské tvorby se v tomto holandském období soustředil také na práci v českém odboji, v tzv. české Maffii. Mimo jiné vyvolával zprávy, psané neviditelným inkoustem, které mu do Holandska posílali domácí odbojáři. Vyvolané zprávy předával dál. Po válce působil jako velvyslanecký rada v Holandsku, brzy se však vrátil do Československa a pracoval na ministerstvu zahraničí. Podobně jako před téměř dvaceti lety této úřednické práce po několika měsících zanechal a opět se intenzivně pustil do malování. Středem jeho malířského zájmu bylo opět především zátiší. První den 2. světové války byl spolu s řadou dalších významných osobností, mj. s Josefem Čapkem, nacisty zatčen a uvězněn v koncentračním táboře v Dachau a později v Buchenwaldu. V koncentračním táboře nemaloval, ale napsal tam řadu teoretických textů a dokonce několik básní. Na rozdíl od mnoha dalších vězení přežil a hned v roce 1945 mu byla uspořádána v Mánesu výstava, na níž byla uvedena dosud nevystavovaná díla z let 1938 –1939. V roce 1945 byl jmenován profesorem nově založené Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Protože však v Buchenwaldu prodělal šest infarktů a jeho zdraví bylo těžce podlomené, trvalo ještě rok, než se pustil do jakékoli práce. V malbách i grafikách navázal na předválečné cykly a intenzivně se věnoval zátiší. Od roku 1947 až do smrti vytvářel krajinomalby Českého středohoří. Roku 1998 mu byl „in memoriam“ propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy. Ve druhém patře chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska stálou expozici, která Fillu připomíná.

Věra Čáslavská byla československá sportovní gymnastka, trenérka a významná sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Narodila se v roce 1942 a zemřela v roce 2016. Po sametové revoluci byla v letech 1990 – 1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995 – 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru. Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na Mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let má Věra Čáslavská mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V roce 1968 se zapojila do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979–1981). V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport.

Cena městské části

Heřman Volf se narodil v roce 1966 a od dětství plaval, věnoval se atletice a lyžoval. V roce 2006 se mu na lyžích stal těžký úraz a skončil na invalidním vozíku. Nechtěl připustit, že by se „jen“ naučil žít na vozíku. Chtěl znovu sportovat. Na lyže se vrátil přesně rok a den po nehodě. Pomohla mu k tomu výdrž, kterou získal během vytrvalostních disciplín. Teď se ale spíše věnuje jízdě na upraveném kole s ručním pohonem pro zdravotně handicapované. Každý rok na něm s kamarády podniká velkou cestu a snaží se svým výkonem motivovat ostatní. Před pěti lety ujel během dvaceti dnů přes 1 500 kilometrů do Vatikánu, aby se zde setkal s papežem Benediktem XVI. Vezl mu „poselství naděje českých vozíčkářů“.

Miloň Čepelka se narodil v roce 1936 a je to český básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog. V roce 1961 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu – tam ho přivedl jeho přítel Jiří Šebánek. Miloň Čepelka je jeden ze zakládajících členů Divadla Járy Cimrmana, kde dodnes hraje. Roku 1969, aby předešel připravovanému vyhazovu na začátku normalizace, z rozhlasu dobrovolně odešel „na volnou nohu“. Je autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, několika básnických sbírek, tří novel a jedné knihy povídek. Po roce 1990 po několik let připravoval na ČRo 2 – Praha pořad Dechovková hitparáda.

Souriya Otmani je od roku 2012 velvyslankyní Marockého království v Praze. Je z jednou nejaktivnějších členů diplomatického sboru, aktivně se zapojuje do veřejného života. Aktivně pomohla městské části Praha 6 při pořádání Festivalu ambasád, kterého se zúčastnilo přes 33 zemí. Od svého působení v České republice spolupracuje na programech pro seniory z Prahy 6.


Další články
Nahoru