Loni přibylo nejvíce nakažených žloutenkou typu C za posledních 10 let
12. listopadu 2024 13:32
Přidejte si nás na domovskou „Je extrémně důležité vědět, že krevní testy představují jediný způsob, jak infekci virem hepatitidy C zjistit. Měl by je podstoupit každý, kdo byl vystaven riziku nákazy nebo má zvýšené jaterní testy,“ vysvětluje Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP a viceprezident kongresu KMINE.
Mezi rizikové jedince podle něj patří bývalí a současní uživatelé nitrožilních drog, kteří si půjčují injekční stříkačky nebo sdílejí pomůcky k aplikaci návykových látek. Na testy by měli přijít i ti, již si drogu aplikovali třeba jen jednou – například na večírku. K přenosu může dojít také pohlavním stykem. Ohroženi mohou být i lidé, kteří dostali transfuzi před rokem 1992, kdy bylo povinně zavedeno testování dárců krve, a také vězni – žloutenku mezi sebou přenáší například nesterilním tetováním. „Vyléčit umíme každého. Terapie je bezbolestná a trvá 2 až 3 měsíce. Bez testů se k ní ale nemocní nedostanou,“ říká lékař.
Žloutenky typu C je v České republice stále víc – jen do poloviny letošního roku lékaři zachytili hepatitidu typu C u 852 osob. Hepatitida je dlouho bezpříznaková. Pacienti nemají žádné obtíže, které by je na nemoc upozornily, a infekce tak játra ničí i roky. Je zodpovědná za přibližně 20 % akutních a 70 % chronických hepatitid, 40 % jaterních cirhóz a 60 % karcinomů jater.
„Tato nemoc může mít velmi špatný konec. Pokud se terapie nezahájí včas, hrozí pacientům selhání jater nebo rakovina,“ říká Petr Husa z Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice v Brně a dodává, že nemocní neohrožují jen sami sebe, ale i své okolí. Infekce se totiž přenáší krví, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu.
„Někteří lidé si rizika související se žloutenkou typu C uvědomují, na testy ale záměrně nejdou – buď se bojí toho, že nemoc se stejně nedá vyléčit, nebo že terapie bude dlouhá a vysilující. Oboje je mýtus. Léčba protivirovými léky je vysoce účinná a dnes už zcela bezbolestná,“ vysvětluje Aleš Chrdle z Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. Testovat by se podle odborníků měli pravidelně i zdravotníci nebo osoby zasahující u autonehod. A také pacienti, u nichž lékaři při jaterních testech zjistili i mírně zvýšené hodnoty.
„Bohužel se nám stále nepodařilo prosadit povinné testování těhotných žen. Je to velmi nešťastné, protože ženy nemocné žloutenkou typu C vážně ohrožují své miminko,“ doplňuje primář Dlouhý. „Těhotným ženám doporučujeme, aby o test na hepatitidu C aktivně žádaly svého gynekologa nebo praktického lékaře.“
Na 10. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie se odborníci shodli, že je potřeba soustředit se na vyhledávání a léčbu nemocných s chronickou hepatitidou C, a to dříve, než u nich onemocnění pokročí.
„Léčba je současně prevencí. Celosvětovým cílem je hepatitidu C úplně vymýtit, což možné je. Nejenom u nás, ale i ve světě však musíme všechny nemocné aktivně vyhledávat. Pokud je moderní léčbou infekce zbavíme, nemohou přenášet virus na nikoho dalšího,“ uzavírá Dlouhý.
