Literatura má reflektovat svět kolem nás, říká autor špionážního thrilleru Pomsta BERG
27. června 2025 07:05
Přidejte si nás na domovskou Špionážní romány jsme si v uplynulých desetiletích zvykli spojovat zejména s anglo-americkou literaturou – s Frederickem Forsythem, Johnem le Carrém či Tomem Clancym, kteří patřili ke špičkám popisujícím především období tzv. studené války. Skvělou zprávou je, že i v naší části Evropy má tato literatura dobře našlápnuto. Praha anebo Vídeň koneckonců vždy patřily mezi oblíbené adresy zpravodajských služeb Západu i Východu a v případě ruských špionů to platí dodnes.
„Výzvědné tajné služby mohou nadělat hodně dobrého i zlého. Sovětské a ruské bohužel vždy byly příkladem toho druhého. Zpravodajci západních rozvědek, přes řadu chyb, sehráli zásadní roli třeba během studené války. Zejména Britové tehdy v Rusku získali informační zdroje, z nichž především nedávno zesnulý Oleg Gordijevskij svými informacemi zabránil hrozícímu jadernému konfliktu. Rozvědky nás tak mohou ochránit před válkami. Ukrajina je bohužel ukázkou selhání tajných služeb, z nichž zejména Američani začali žít v iluzi, že Rusové jsou od dob Gorbačova spojenci,“ vysvětluje motivy pro náměty svých knih BERG.
Hlavními hrdiny jeho románů ale zůstávají reportéři. Vede je Jan Born a sídlí kromě Paříže také v historickém centru Prahy, kde BERG žije a pracuje. „Nedívám se na ně s nekritickými iluzemi. Pokud ale dělají svoji práci poctivě, mohou v mnohém dokázat i víc než špioni,“ dodává český spisovatel a novinář.
Psát o práci tajných služeb ale vyžaduje i jejich znalost. John le Carré nějaký čas pracoval v MI5 i MI6, Frederick Forsyth s nimi přišel do kontaktu v době, kdy působil jako novinář za železnou oponou – ty komunistické ho sledovaly i v Československu, pro MI6 zase jednou dokonce v tehdejší Německé demokratické republice vyzvedl dokumenty od ruského agenta. „U mě je to otázka studia, dlouholetých rešerší i kontaktů na dobré zpravodajské zdroje. Už v 90. letech jsem si řekl, že pokud bych někdy náhodou chtěl psát romány, musí to být o ´něčem´ a musí to mít obecný význam. Nechci psát prvoplánově třeba o narušených mezilidských vztazích, a čím narušenějších, tím lépe. Literatura má podle mě reflektovat svět kolem nás, obecné a vážné hrozby, kterým čelíme. Bohužel válka na Ukrajině, ale i před lety v Čečensku, v Bosně či Jižní Osetii ukázala, že jsme se zahleděli do sebe a svých ´bolístek´, jež jsme ve svém krátkozrakém sobectví považovali za ´strašně důležité´,“ popisuje BERG.
Jeden z významných literárních influencerů napsal krátce po vydání Pomsty, že v zahraničí by se tento špionážní thriller okamžitě zařadil mezi bestsellery. Jaká je cesta českého románu za hranice? „Oproti jiným zemím, třeba Skandinávii, u nás prakticky neexistují literární agenti a agentury, takže to je těžké. Česká republika bude příští rok čestným hostem na Frankfurtském knižním veletrhu, který každoročně navštíví ne desítky, ale stovky tisíc návštěvníků. Dostat se u nás ale do množiny vybraných a vyvolených je dost obtížné, ne-li nemožné. Knižní trh je v naší zemi stále víc a víc zdeformovaný monopoly velkých nakladatelství a distributorů na straně jedné a klientelismem na straně druhé. My, kteří do těchto sítí nepatříme, se prostě musíme snažit jinak. A spolu se čtenáři doufat…“
A jak tedy tvoří, pracuje a prosazuje se autor špionážních románů v současné Evropě a České republice? „Není to tak, že ráno vstanu a do večera píšu. Musím se v první řadě starat o své občanské povolání a obživu. To samozřejmě prodlužuje délku práce na jednotlivých knížkách a omezuje chuť večer po návratu domů ještě psát. Já navíc po většinu dne v práci píšu, takže večer mě už jen pohled na laptop irituje. Mrzí mě to, ale nic s tím nenadělám. Slibuju ale všem, kteří mě kvůli knížkám povzbuzují, píšou mi a telefonují, že se budu snažit a snad jim zase brzy udělám radost dalším románem.“
Tentokrát by se prý měl jmenovat Až ze samého dna. Hlavního hrdinu Jana Borna zavede do ruského kriminálu na Sibiři, kam ho odvlečou Putinovy tajné služby. Naštěstí toto věznění přežije a po svém osvobození bude s Danielem Danenbergem z Mossadu a svojí redakcí řešit jedinečný příběh, jehož součástí bude i zavražděný americký prezident John Fitzgerald Kennedy.
Kvůli svým čtenářům BERG podle svých slov koneckonců svoje knihy dělá a věří, že se počty čtenářů rozrostou i o ty v dalších zemích. Tak mu držme palce. Děj Chamtivosti a Pomsty za to určitě stojí.
