Linky důvěry zažívají nápor. Volající mají strach ze smrti, třetí světové nebo z narukování manželů do armády

V hovorech je znát velké vyčerpání obyvatel uplynulým obdobím pandemie. „Je to z covidu rovnou do války. V telefonátech zaznamenáváme především strach z 3. světové války a použití jaderných zbraní, strach z budoucnosti, ze smrti,“ říká vedoucí Pražské linky důvěry a místopředsedkyně České asociace pracovišť linek důvěry (ČAPLD) Jitka Gryga Medřická. 

Nejistota, a z ní plynoucí úzkost a obavy, dopadají ve zvýšené míře také na matky menších dětí. Obávají se, že jejich muži budou odvedeni do války a ony zůstanou v péči o děti samy, bez informací jak a kam se případně s dětmi schovat.

„Telefonáty matek malých dětí nyní tvoří téměř polovinu všech našich hovorů, to je velmi neobvyklý trend. Míra bezmoci vůči hrozbě atomového útoku je v pozici rodiče malého dítěte neúnosná,” objasňuje vedoucí Linky první psychické pomoci Lucie Hermánková.

Na linkách důvěry získávají podporu i vyčerpaní profesionálové, kteří jsou vystaveni další náročné situaci – učitelé ve škole se snaží nejen dohánět učivo, ale také mluvit s dětmi o válce, poskytovat podporu dětem, které to téma děsí, i řešit náročné situace ve třídách, kde národní příslušnost rozděluje dřívější kamarády.

„Volají nám zdravotní sestry i učitelky, že už je toho příliš, tlak v práci je nezvladatelný,“ říká vedoucí Linky důvěry SOS Zlín Irena Majtnerová.

„Začínají se objevovat telefonáty zoufalých lidí, kteří v první chvíli spontánně nabídli pomoc, přivezli od hranic Ukrajiny někoho do Čech a teď na ně doléhá tíže další péče. Nejde jen o střechu nad hlavou a jídlo, ale také informace, dokumenty, povolení k pobytu či práci a zajištění péče o děti. Telefonát na linku důvěry je velmi dobře dostupným nástrojem pro promyšlení a naplánování pomoci, aby se nestalo, že člověk přislíbí něco, co se ukáže nad jeho síly,” doplňuje další z členek předsednictva ČAPLD Kateřina Bohatá, která je i vedoucí Linky seniorů Elpida.

„Na lince seniorů jsme opět zaznamenali nárůst počtu hovorů, senioři potřebují pomoc především se zvládnutím posttraumatických stavů spojených s prožitkem okupace či násilného zatýkání rodinných příslušníků v 70. letech minulého století. Volající referují o tom, že se jim mnoho let zasuté vzpomínky nekontrolovaně objevují, špatně se jim spí, při pohledu na tanky ve zprávách se jim dělá špatně. S tímto tématem se na nás obrací i pečující, kterým radíme, jak se svými seniory na toto téma mluvit a jak jim být oporou,” říká.

Obdobně vypadá situace i na druhé seniorské lince v ČR. Dle slov vedoucí  Senior telefonu, krizové linky organizace Život 90 Anety Mundok Nitschové, se téma ukrajinské války vyskytuje téměř v každém hovoru.

„Objevuje se strach, obavy o budoucnost, bezpečí ČR, známých v zahraničí. Vyvracíme dezinformace, poskytujeme informace o dění z ověřených zdrojů. Lidem se také vrací vzpomínky z roku 1968,” dodává Nitschová.

Josef Gabriel, vedoucí krizové linky Centra krizové intervence při psychiatrické nemocnici v Bohnicích, připomíná také narůst volajících, kteří mají v rodině nebo blízkém okolí uprchlíky s potřebou psychické a psychiatrické pomoci.

Pokud první psychickou pomoc potřebuje člověk, který mluví pouze ukrajinsky, je možné využít zavolání na linku 1221 s volbou 8, kde bude jeho hovor přepojen na linku první psychické pomoci se zajištěním tlumočníka.

Linky důvěry jsou v ČR již téměř 60 let a každoročně je kontaktují statisíce lidí, kteří potřebují jejich pomoc. Například v loňském roce to bylo více než 300 tisíc lidí, kteří dostali od linek důvěry podporu.

„Za Českou asociaci pracovišť linek důvěry dáváme na vědomí, že více než 430 pracovníků na linkách důvěry je i nyní připraveno vyslechnout a hledat podporu pro lidi, kteří potřebují sdílet své napětí, úzkost a strach z toho, co se okolo nás a v nás děje,” říká jedna z členek předsednictva ČAPLD, ředitelka Modré linky, Hana Regnerová.