Lidé více chodí do pražské přírody, divočákům ubylo klidových zón. Objevují se tak i na neobvyklých místech

V uplynulých dnech na sociálních sítích kolovala fotografie, na které je zachycen divočák mezi běžkaři a chodci v oboře Hvězda.

I když jsou v areálu instalovány dvě desítky pachových ohradníků, divokou zvěř to neodradí.

Ohradníky jsou například i v lokalitě krematoria Motol a na dalších místech, všude tam, kde je snaha divočákům zabránit vniknutí do prostorů. Zvířata hledají potravu. Bukvice, žaludy i cibuloviny v záhonech.

„Situace v Praze je nyní obecně pro volně žijící živočichy složitá, protože ve spojitosti s covid omezeními přírodní lokality vyhledává více lidí než dříve. Samotný zvýšený počet návštěvníků způsobuje sám o sobě větší tlak na území a volně žijící živočichové mají menší možnosti úkrytu a klidových zón,“ sdělila mluvčí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy Petra Fišerová.

Lidé by se podle ní měli na procházkách městskou přírodou vyhýbat místům, která poskytují přirozený ukryt zvěři, jako jsou houštiny a mlaziny, na procházkách se chovat“„přiměřeně hlučně“, aby o nás zvěř věděla v dostatečném předstihu a nebyla vystavena přímému ohrožení.

Podle Fišerové je také potřeba nenechávat psy běhat na volno. Pokud nemá majitel domácího mazlíčka pod kontrolou, nechává ho vbíhat do různých houštin, může dojít i ke konfliktu pes-divočák.

Je zde i potencionální riziko přenosu některých nemocí, především na zvířata. V poslední době často diskutována aujeszkyho choroba, která se projevuje u psů, nebo mor prasat, včetně afrického moru prasat.

„Na obě choroby však člověk nebývá vnímavý. Pro člověka je hlavním rizikem svalovec stočený. Proto nedoporučujeme konzumovat nevyšetřené maso z černé zvěře,“ řekla Fišerová.

Černá zvěř se na území Prahy běžně vyskytuje. Zvláště v zimním období se více stahuje do zastavěných území, protože nemá možnost se skrývat v polích. Určitou měrou k tomu přispívá například vyvážení bioodpadu do lesa v blízkosti zahrad, například shnilých jablek. „Tím v podstatě dochází k lákání divočáků. Zaznamenali jsme případ, kdy lidé prasátka krmili z balkónu,“ popsala Fišerová.

V posledních letech počet divokých prasat v Praze narůstá, čemuž odpovídá i nárust odlovů v městských a příměstských honitbách. Lesníci se dlouhodobě věnují odlovu například v Troji, Kunratickém lese, Hodkovičkách nebo v lokalitě bývalé Motolské skládky.

Divočáci po Praze dost migrují, za den ujdou klidně až 30 kilometrů.  Běžně se s nimi lze setkat ve všech okrajových lokalitách jakými jsou například Divoká Šárka, Stodůlky, Řepy, Prokopské údolí, Chuchelský háj, Modřanská a Komořanská rokle, Cholupice, Hrnčíře, Milíčov, Xaverov, Klánovický les nebo třeba Ďáblický háj.

Škody kvůli jejich přítomnosti vznikají například na oplocenkách, do kterých pak vniká následně srnky a zajíci, kteří okusují nové výsadby. Nějaké škody způsobují na rekreačních loukách a v parcích, tím, že rozryjí travní porosty.