Lidé si mohou prohlédnout sídla Parlamentu, vlády či Petschkův palác
Přidejte si nás na domovskou Neoklasicistní Petschkův palác je oblíbeným místem pro české i zahraniční filmové produkce, v průměru se v něm natáčí šest filmů ročně. V budově vznikaly například filmy Vlny, Anthropoid, Masaryk, Jeden život, Milada, Lída Baarová nebo oscarový film Králíček Jojo.
Prohlédnout si lidé mohou také reprezentační prostory s dobovým nábytkem a zařízením nebo zrenovovaný bankovní trezor. Přístupná bude i takzvaná Pieta – prostory zachycující temnou historii budovy v období okupace s vyšetřovnami a celami, v níž příslušníci gestapa vyslýchali a mučili české vlastence a odbojáře.
V Thunovském paláci, kde se scházejí poslanci, si dnes lidé mohou prohlédnout hlavní jednací sál, slavnostní schodiště, sál Dagmar Burešové nebo novinářské atrium. Den otevřených dveří v sousedním Senátu nabídne prohlídku prostor ve Valdštejnském a Kolovratském paláci či novou výstavu o českých státních symbolech.
Přístupná bude například Mytologická chodba, Audienční síň, Rytířská síň, Hlavní i Jednací sál. Lidé mohou nahlédnout i do Zeleného salonku, v němž se prvorepubliková vláda v roce 1938 seznámila s textem mnichovské dohody.
Letos naposledy se na Klárově otevře Strakova akademie, sídlo české vlády. Příchozí při komentovaných prohlídkách navštíví vstupní halu, jednací sál, nový i starý tiskový sál či přilehlou zahradu.
Otevřený bude na Malé Straně také Rohanský palác, sídlo ministerstva školství. Návštěvníci uvidí Velký a Malý zrcadlový sál, kde se konají porady vedení či tiskové konference.
Bude možné nahlédnout do pracovny ministra, novinkou bude prohlídka archivu ministerstva spolu s ambitem bývalého kláštera nebo výstava připomínající víc než stoletou historii ministerstva.
Ministerstvo zemědělství na dnešní státní svátek otevře svou hlavní budovu na Těšnově. Komentované prohlídky interiérů zavedou návštěvníky do prostor bývalého reprezentativního bytu ministra, do jeho současné pracovny, jednacích sálů a dalších prostor.
Historická budova ministerstva zemědělství se podle návrhu architekta Františka Roitha od roku 1928 stavěla za pomoci tehdy nejmodernější techniky, například čtyřicetimetrových jeřábů či železobetonu. Poprvé v Praze byl při její stavbě použit litý beton, díky čemuž byla jeho hrubá stavba hotová za pouhý rok.
