Lidé chodí kvůli covidu více do přírody, změnilo se proto chování zvěře. A ovlinilo to i nehody

Srna index vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům aut se zvěří v Česku. Pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. 

Jarní koronavirová pandemie měla velký dopad na život každého člověka. Projevila se i utlumením dopravy na českých silnicích. Ta podle Michala Bíla z Centra dopravního výzkumu výrazně klesla hned na začátku března.

„V 11. týdnu roku prudce poklesla intenzita dopravy, a to především na silnicích I. tříd a dálnicích. Následně se intenzita dopravy postupně zvyšovala, a to až do 25. týdne, kdy se vrátila na úroveň z předchozích let,“ vysvětluje.

Pokles dopravy se ale projevil i na poklesu úmrtnosti zvěře na silnicích. Po zavedení karanténních opatření na začátku března totiž došlo k meziročnímu poklesu četnosti srážek vozidel se zvěří. „Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně dáno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními covid-19,“ potvrzuje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

Jasná data přináší Srna index, vydávaný dvakrát ročně Generali Českou pojišťovnou. Zatímco loni v období mezi dubnem a zářím došlo na českých silnicích k 7 872 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno „jen“ 7 238 srážek.

V Praze se tento celostátní trend neprojevil, a to nejspíš kvůli nárůstu individuální automobilové dopravy v hlavním městě, kdy lidé na jaře jezdili více automobily a méně hromadnou dopravou. Zatímco loni mezi dubnem a zářím došlo v Praze k 96 srážkám se zvěří, letos jich bylo policií evidováno 108.

Vzhledem k hustotě silniční sítě ve městě to znamená, že ke srážce se zvěří za sledované období došlo každých 1,8 kilometru, což je výrazně horší hodnota než průměrných 6,2 kilometru v rámci celé České republiky.

Policejní statistiky v metropoli evidují za sledované období méně srážek se zvěří než v sousedním Středočeském kraji (1528), což je logicky dáno i velikostí a rozsahem silniční sítě obou celků. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v hlavním městě v přepočtu 24 273 korun na kilometr, což je jasně nejvyšší hodnota ze všech sledovaných územních celků.

Podle nejaktuálnějších dat je v Praze v porovnání s českými kraji výrazně nadprůměrná četnost srážek se zvěří. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě došlo v Praze k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky.

Nejrizikovějším úsekem v Praze je silnice I/12 mezi Běchovicemi a Újezdem nad Lesy. Na jednom úseku dlouhém 184 metrů ve sledovaném období došlo k 6 srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 170 000 korun.

Covid změnil chování zvěře

Snížení počtu srážek zvěře však neznamená, že zde riziko neexistuje. Srážka osobního automobilu s divokou zvěří je na českých silnicích stále významné téma. Ve sledovaném období bylo chování zvěře ovlivněno velkým nárůstem počtu návštěvníků krajiny: lidé častěji chodili do přírody, a to i proto, že nejeli na zahraniční dovolenou.

To vedlo k tomu, že se zvěř začala chovat jinak. „Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce,“ doplňuje Miloš Fischer.

Rozptyl škod je do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 procent všech případů.