Lidé chodí kvůli covidu více do přírody, změnilo se proto chování zvěře. A ovlinilo to i nehody
26. října 2020 14:09
Přidejte si nás na domovskou Srna index vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům aut se zvěří v Česku. Pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech.
Jarní koronavirová pandemie měla velký dopad na život každého člověka. Projevila se i utlumením dopravy na českých silnicích. Ta podle Michala Bíla z Centra dopravního výzkumu výrazně klesla hned na začátku března.
„V 11. týdnu roku prudce poklesla intenzita dopravy, a to především na silnicích I. tříd a dálnicích. Následně se intenzita dopravy postupně zvyšovala, a to až do 25. týdne, kdy se vrátila na úroveň z předchozích let,“ vysvětluje.
Pokles dopravy se ale projevil i na poklesu úmrtnosti zvěře na silnicích. Po zavedení karanténních opatření na začátku března totiž došlo k meziročnímu poklesu četnosti srážek vozidel se zvěří. „Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně dáno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními covid-19,“ potvrzuje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
V Praze se tento celostátní trend neprojevil, a to nejspíš kvůli nárůstu individuální automobilové dopravy v hlavním městě, kdy lidé na jaře jezdili více automobily a méně hromadnou dopravou. Zatímco loni mezi dubnem a zářím došlo v Praze k 96 srážkám se zvěří, letos jich bylo policií evidováno 108.
Vzhledem k hustotě silniční sítě ve městě to znamená, že ke srážce se zvěří za sledované období došlo každých 1,8 kilometru, což je výrazně horší hodnota než průměrných 6,2 kilometru v rámci celé České republiky.
Policejní statistiky v metropoli evidují za sledované období méně srážek se zvěří než v sousedním Středočeském kraji (1528), což je logicky dáno i velikostí a rozsahem silniční sítě obou celků. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v hlavním městě v přepočtu 24 273 korun na kilometr, což je jasně nejvyšší hodnota ze všech sledovaných územních celků.
Podle nejaktuálnějších dat je v Praze v porovnání s českými kraji výrazně nadprůměrná četnost srážek se zvěří. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě došlo v Praze k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky.
Nejrizikovějším úsekem v Praze je silnice I/12 mezi Běchovicemi a Újezdem nad Lesy. Na jednom úseku dlouhém 184 metrů ve sledovaném období došlo k 6 srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 170 000 korun.
Covid změnil chování zvěře
Snížení počtu srážek zvěře však neznamená, že zde riziko neexistuje. Srážka osobního automobilu s divokou zvěří je na českých silnicích stále významné téma. Ve sledovaném období bylo chování zvěře ovlivněno velkým nárůstem počtu návštěvníků krajiny: lidé častěji chodili do přírody, a to i proto, že nejeli na zahraniční dovolenou.
To vedlo k tomu, že se zvěř začala chovat jinak. „Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce,“ doplňuje Miloš Fischer.
Rozptyl škod je do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 procent všech případů.
