dnes
Úterý - obcasny-dest
8°C
zítra
Středa - zatazeno
11°C
pozítří
Čtvrtek - zatazeno
11°C
Pražský život

Lidé dostanou peníze za svou existenci, diskutuje se v Evropě. Kampaň začala i v Praze

Diskuse o nepodmíněném základním příjmu, jehož podoba zatím není stanovena, se dostala i do Prahy. V zaplněném sále Klubu techniků na Novotného lávce ji otevřela Pražská škola alternativ. V hlavním městě je možné i podepsat petici, která zahájení veřejné debaty požaduje.

Základní nepodmíněný příjem nebo všeobecný základní příjem je navrhovaný systém sociálního zabezpečení v podobě pravidelné peněžní dávky vyplácené ve stejné výši všem lidem.

Už v roce 1918 se o podobné možnosti zmiňoval filozof Bertrand Russell, myšlenkou se zabýval i utopický socialista Charles Fourier, teoretik liberalismu John Stuart Mill a americký liberální ekonom Milton Friedman.

Včerejší diskusí na Novotného lávce začala kampaň za nepodmíněný základní příjem. Až do ledna příštího roku budou po celé ČR šířeny informace, pořádány přednášky, šířena bude i celoevropská petice za zahájení diskuse o tématu. Tu už je možné podepsat nyní – na pražském Jungmannově náměstí.

Cílem organizátorů, pod hlavičkou Evropské iniciativy za základní příjem, je v tuzemsku sehnat 30 tisíc podpisů (v ČR však stačí 16,5 tisíce podpisů, aby se v Evropě peticí zabývali). Připojit se k požadavku lze i prostřednictvím elektronické petice.

Kampaň naváže na tu, která probíhá v jiných evropských zemích, především v Německu – v Berlíně se nedávno dokonce konala mezinárodní demonstrace, která na téma upozornila. Čtrnáctého ledna letošního roku akceptovala Evropská komise evropskou občanskou iniciativu bojující za základní příjem, čímž započala roční kampaň ve všech státech Evropské unie.

O včerejší úvodní seminář, konaný v hlavním městě, se postarala Pražská škola alternativ.

Podle filosofa a sociálního vědce Marka Hrubce by všeobecný základní příjem měl být důstojný. Může mít řadu podob, nejprve je podle něj nutné vést o něm vůbec diskusi.

Základní příjem má mnoho variant

„Může to být třeba tak, že by si člověk během celého života vybral deset let, kdy by základní příjem pobíral. Prostě by chtěl odpočívat od workoholismu, cestovat, studovat, založit si firmu, dělat veřejně prospěšné práce. Nebo by se třeba z podmíněných dávek staly nepodmíněné. Variant je opravdu hodně,“ řekl. Ani částka zatím není stanovena.

„A jak nepodmíněný základní příjem financovat? Záleželo by samozřejmě na částce,“ řekl. Kdyby to byla jedna koruna za měsíc – o čemž se neuvažuje, o financování by se nediskutovalo. „Kdyby to bylo 20 tisíc měsíčně, diskuze by byly složité,“ řekl.

Kdyby to ale bylo něco mezi tím, diskuse by podle něj byly jednodušší. Možnostem financování se bude podrobněji věnovat listopadový seminář Pražské školy alternativ.

Financování? Třeba hmotná odpovědnost politiků

Způsobů financování by podle něj také mohlo být mnoho: ať už například jednotná korporátní daň v celé Evropě, nebo třeba progresivní zdanění.

„Nebo hmotná odpovědnost politiků. Když udělá prodavačka manko, musí to zaplatit, kdežto politik, který něco ´odkloní´, nikoli,“ řekl. Podle podporovatelů ideje by nepodmíněný základní příjem vyřešil těžkou sociální situaci lidí v ekonomické krizi.

Podle Hrubce to není otázka financí, ale „spravedlivé kulturní a civilizované společnosti“. Zdroje jsou podle něj nyní špatně redistribuovány. Případnou konečnou podobu nepodmíněného základního příjmu by podle něj určily právě diskuse či referenda.

Základní příjem zatím funguje v Grónsku a na Aljašce, kde je financován hlavně z nerostného bohatství. Postupně je zaváděn také v Brazílii, jejíž ústava s ním počítá.

Uznání existence člověka

Podle česko-německé spisovatelky a publicistky Aleny Wagnerové žijící v Německu nepodmíněný základní příjem nejlépe charakterizovala německá poslankyně Katja Kipping z Die Linke, která jej označila za demokratický paušál.

Za praotce myšlenky bývá považován již americký filozof osmnáctého století Thomas Paine. „Nepodmíněný základní příjem je uznání existence člověka ve všech jeho aspektech,“ řekla Wagnerová.

Podle ní je třeba změnit myšlení k pojmu práce. „Když člověk v partnerství nemá práci, odvíjí se to ve vztahu,“ řekla. Problémy podle ní více doléhají na ženy, které navíc v domácnosti vykonávají mnoho práce bez nároku na odměnu. Až dvě třetiny hodin práce jsou totiž neplacené. „Technizovaná společnost stojí na neplacené práci, kterou vykonávají hlavně ženy,“ řekla.

Nepodmíněný základní příjem i pro děti?

Wagnerová dodala, že v Německu se diskutovaly různé podoby nepodmíněného základního příjmu. Jedna z nich započala již před lety a zahrnovala i děti. „Diskutovalo se o tom, že dospělí by dostávali 800 tehdejších marek a děti polovinu. Příjem by byl vyplácen až do smrti,“ řekla.

Filozof Ladislav Hohoš připomněl, že diskuse o nepodmíněném základním příjmu je důležitá, protože ani například osmihodinová pracovní doba nepřišla zadarmo.

„Dělníci si ji museli vybojovat,“ řekl. Připomněl i zrušení otroctví a další sociální výdobytky. Další účastníci konference přirovnali nepodmíněný základní příjem k všeobecnému volebnímu právu.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru