Lichtenštejnský palác hostil konferenci Naši Ukrajinci

„Praha 1 byla vždy přirozeným centrem pomoci, kultury a vzdělanosti – zejména ve 30. letech minulého století, kdy se stala útočištěm pro lidi prchající před fašismem, antisemitismem a politickým útlakem. Na tuto tradici otevřenosti a solidarity dnes navazujeme – vytvářením prostoru pro porozumění, spolupráci a společné soužití,“ uvedla Antalová. 

Během dne zazněla celá řada příspěvků reprezentujících pohledy ekonomické, sociální, akademické i kulturně-společenské. Expertky a experti ze státních i nestátních organizací i soukromého sektoru sdíleli své zkušenosti a prezentovali data dokládající mimořádný přínos ukrajinské komunity pro českou společnost. Statistická fakta například z oblasti stavebnictví a zdravotnictví jasně ukázala, jak zásadní roli ukrajinští pracovníci hrají na našem pracovním trhu. 

„Uprchlíci – a především uprchlice – z Ruskem napadené Ukrajiny se neuvěřitelně rychle začlenili na náš pracovní trh a představují mimořádný přínos pro naši ekonomiku,“ uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. 

Doktor Ševčík ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví v této souvislosti upozornil: „Pokud by byli naši ukrajinští pracovníci nuceni se najednou vrátit zpět na Ukrajinu, mohlo by to způsobit navýšení cen a snížit konkurenceschopnost.“

Profesor Dušan Drbohlav z Univerzity Karlovy doplnil kulturní aspekt integrace: „Namísto snahy získat pracovníky například z jihovýchodní Asie je rozumnější zaměstnat již zde usazené Ukrajince, kteří jsou nám navíc kulturně mnohem bližší“

Význam kultury připomněla i předsedkyně ČV ICOM Gina Renotière: „Kultura je často odsouvána stranou, a během války údajně i mlčí Múzy. To ale není pravda, neboť kultury je tím, co definuje ukrajinskou identitu a stmeluje národ.“

Z množství příspěvků na konferenci vyplynula tři klíčová doporučení:

• Zřízení „ukrajinského domu“ – společného prostoru pro setkávání, kulturní, společenské a vzdělávací aktivity, po vzoru světových metropolí, který by posílil fungování české i ukrajinské komunity a organizací, které je podporují.

• Strategická příprava na možné změny – potenciální návrat ukrajinských pracovníků zpět do vlasti by mohl znamenat vážné ohrožení pro českou ekonomiku. Je nutné tento scénář zvažovat a připravit odpovídající opatření.

• Zřízení specializovaného kontaktního místa na Praze 1 – pro cizince a zahraniční návštěvníky. Centrum hlavního města má specifické potřeby spojené s vysokým počtem dlouhodobě usazených cizinců i každodenní přítomností tisíců turistů. Tento prostor by měl sloužit jako místo prvního kontaktu, podpory a informací. 

Konference byla součástí 3. ročníku tradiční akce Den vzájemné pomoci, kterou každoročně pořádá městská část Praha 1. Letošní ročník nesl podtitul Praha 1 – interkulturní, partnerská a sbližující. Celá akce zároveň slouží jako připomínka odkazu prezidenta Václava Havla – podporovatele občanské společnosti a zakladatele původního Veletrhu neziskových organizací na Žofíně. 

V doprovodném programu byly pro širokou veřejnost připraveny prezentace pomáhajících neziskových organizací, výstavy fotografií inspirativních ukrajinských žen, památek a maleb ukrajinských válečných veteránů, zážitkový workshop i komentovaná procházka centrem Prahy.