Letošní duben byl v centru Prahy osmý nejteplejší za posledních 250 let

„Duben 2024 se umístil na osmém místě z 250 dosavadních dubnů od začátku dostupných měření, takže by se vešel mezi čtyři procenta nejteplejších případů," uvedli meteorologové.

První polovina dubna s průměrnou teplotou 16,1 stupně Celsia byla podle nich bezkonkurenčně nejteplejší ze všech prvních polovin dubna od roku 1775, zato druhá polovina s dosaženou teplotou 10,6 stupně Celsia nevybočila z průměrných hodnot.

„Desetidenní období od 16. do 25. dubna s průměrnou teplotou 7,1 stupně bylo poměrně studené, ale zdaleka ne extrémně," konstatovali pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Odchylka průměrné teploty letošního dubna 13,4 stupně od takzvaného normálu z let 1991 až 2020 byla plus 1,9 stupně Celsia. Odchylka od dlouhodobého průměru, který se počítá pro období 1775 až 2014, dosáhla plus 3,9 stupně.

Vzhledem k velmi chladné druhé polovině dubna meteorologové upozornili na to, že mrazy ve čtvrtém měsíci roku nejsou žádnou výjimkou.

„Z 250 dubnů od roku 1775 se ve 29 dubnech vyskytla v Klementinu průměrná denní teplota nižší než nula stupňů. A to nejen v dávných dobách, ale i například v roce 2003, kdy 6. dubna byla průměrná denní teplota minus 0,4 stupně," uvedl ČHMÚ.

Nejteplejší duben v posledních 250 letech naměřili meteorologové v centru hlavního města roku 1800. Průměrná měsíční teplota se tehdy dostala na 16,2 stupně. Druhý nejteplejší byl s průměrnou teplotou 15,6 stupně duben 2018 a třetí duben 2009 s průměrnou teplotou 15,1 stupně Celsia.

Naopak nejstudenější duben od roku 1775 zažili Pražané v roce 1839, a to s průměrnou teplotou pouhých 4,9 stupně Celsia. Druhý nejchladnější byl duben 1817 s průměrnou teplotou pět stupňů a třetí duben 1785 s průměrnou teplotou 5,4 stupně Celsia.

V Klementinu, které je v historickém centru Prahy, počasí sledují nepřetržitě od roku 1775. Ačkoliv měření na této stanici ovlivňuje řada faktorů, například umístění měřicích přístrojů v areálu Klementina nebo poloha v samém středu města, představují podle meteorologů pro moderní vědu ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii.