Letos se v Praze konalo už přes 700 veřejných shromáždění
16. srpna 2024 09:48
Přidejte si nás na domovskou „Pražský magistrát veřejná shromáždění nepovoluje, podle zákona musí být pouze ohlášena, jelikož se jedná o základní ústavní právo. Zakázat shromáždění může metropole pouze ve zcela výjimečných situacích, například v případě, že by shromáždění podněcovalo k nesnášenlivosti vůči menšinám,“ vysvětlil mluvčí.
V počtu stovek až tisíců účastníků se pravidelně konají různá shromáždění ve dnech významných státních svátků, největší jsou tradičně na svátek 1. května a především 17. listopadu. V souvislosti s oslavou státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se 17. listopadu loňského roku konalo 19 oznámených shromáždění.
V rámci celého dne se v ulici Národní různých akcí zúčastnilo několik desítek tisíc osob, shromáždění na Albertově a v jeho okolí navštívilo asi 10 000 lidí a na Václavské náměstí zamířilo opět několik desítek tisíc lidí.
Častá jsou i shromáždění pořádaná politickými stranami a hnutími, a to zejména v době před volbami (naposledy do Evropského parlamentu), případně pak demonstrace související s aktuálním děním ve společnosti.
Z pravidelně konaných shromáždění kromě státních svátků je možné zmínit například vyvrcholení festivalu Prague Pride, které se od roku 2011 (s výjimkou let 2020 a 2021) koná v Praze vždy v sobotu okolo poloviny srpna. V loňském roce se k průvodu připojilo několik desítek tisíc osob, v letošním roce byla účast podobná.
Shromažďovací právo je zaručeno Listinou základních práv a svobod a jako takové stojí nad dalšími zákony. Slouží jako prostředek k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů týkajících se otázek veřejného významu a k účasti na řešení veřejných a jiných záležitostí prostřednictvím pokojného vyjadřování postojů a stanovisek.
Úřady taková shromáždění nepovolují, ale postačuje jejich ohlášení. Shromáždění je však nutné oznámit alespoň 5 dnů před jeho konáním (v odůvodněných případech i ve lhůtě kratší). Naopak oznámit shromáždění lze nejdříve 6 měsíců před jeho konáním.
Ohlášení shromáždění posuzuje úřad po stránce formální (náležitosti, lhůty apod.), obsahové (soulad účelu se zákonem) i faktické (místní či časová kolize s jiným shromážděním, bezpečnostní rizika, vliv na dopravu či další okolnosti).
Úřady mají přitom jen velmi omezené možnosti, kdy mohou shromáždění zakázat. Jedná se například o případy, kdy na místě je již oznámeno jiné shromáždění, lokalita souběh shromáždění svou velikostí neumožňuje a svolavatelé obou shromáždění se nebyli schopni domluvit například na posunutí. Další možností k zákazu je pak situace, kdy svolavatelem oznámený účel shromáždění podněcuje například k násilí nebo rasové segregaci.
