Letos popeláři svezli v Praze již 11 tisíc tun bioodpadu, je to víc než loni

Biopopelnice bývaly ještě nedávno v ulicích metropole spíše raritou, nyní jsou pro řadu domácností standardem. Od ledna do konce srpna letošního roku uložili Pražané do hnědých nádob skoro 11 000 tun bioodpadu. Jejich rostoucí ochota třídit rostlinné zbytky tak ve srovnání s minulými lety znovu stoupá.

„Dosud jsme rozdali více než čtyřicet dva tisíc speciálních popelnic na bioodpad, což je skvělé a znamená to větší množství rostlinných zbytků ve hnědých nádobách. Úměrně tomu naopak méně této tříditelné složky ve směsném komunálním odpadu. Šetříme tím životní prostředí i peněženky občanů,“ řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Pražské služby připomínají, že je při třídění nutné vychytat všechny mouchy, které znamenají komplikace pro dotřiďování a následné zpracování v kompostárnách. Do bioodpadu patří jen rostlinné zbytky: listí, tráva, plevel, větvičky, rostliny, zbytky ovoce, zeleniny a podobně. Svozová společnost dále zdůrazňuje, aby lidé do bioodpadu nevyhazovali pečivo, vejce, kosti, mléčné výrobky, maso ani žádné obaly a sáčky.

„V neposlední řadě pak ani výrobky z biodegradabilních neboli biologicky rozložitelných či kompostovatelných materiálů. S těmito nežádoucími příměsmi, které znehodnotí obsah nádoby, si kompostárny zkrátka neporadí,“ upozornil Komarnický.

Díky důslednému třídění bioodpadu ubývá jeho množství v nádobách na směs. Zatímco v roce 2021 činil podíl rostlinných zbytků v černých popelnicích 38 procent, loni už to bylo jen 27 procent. „Naplňujeme předpoklady cirkulární ekonomiky, když s bioodpadem zacházíme jako s cenným zdrojem, který je pro energetické využití v ZEVO Malešice nevhodný kvůli nízké výhřevnosti,“ doplnil Komarnický.

Svoz bioodpadu si mohou obyvatelé metropole zatím nastavit, na výběr mají ze dvou variant. První je sezónní, který letos začal 25. března a skončí zhruba začátkem prosince. Vhodný je pro majitele zahrádek a momentálně ho využívá zhruba 60 procent držitelů hnědých popelnic. Druhou možností je celoroční svoz. Ten je určený hlavně domácnostem na sídlištích a v bytové zástavbě se stabilní produkcí rostlinného bioodpadu po celý rok.

Vedle speciálních biopopelnic přistavuje hlavní město pro své občany pravidelně také velkoobjemové kontejnery na bioodpad. Do nich mohou odložit to, co se do menších nádob nevejde. Výhody BIO VOK přibližují Pražské služby v novém edukativním videu s hercem a moderátorem Vaškem Matějovským. Podivat se na něj můžete zde.

Datum a místo přistavení velkoobjemových kontejnerů na bioodpad jde snadno dohledat online na odpady.mojepraha.eu. Případně mohou lidé tento typ odpadu přivézt na některý ze sběrných dvorů, nehledě na roční období.

Počet hnědých nádob na bioodpad v Praze: 

42 849 (k 31. 8. 2024)

Množství vytříděného bioodpadu od občanů ve sběrných nádobách v Praze:

2020:  4 995 tun

2021:  6 435 tun

2022:  12 846 tun

2023:  15 265 tun

2024:  10 829 tun (od ledna do konce srpna)

Do bioodpadu patří:

Pouze rostlinný odpad. Například tráva, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, zemina z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpka z větví a keřů, piliny, hobliny, kůra, seno a sláma.

Do bioodpadu nepatří:

Žádné typy sáčků ani obalových materiálů, kompostovatelné ani biologicky rozložitelné produkty, tříděný ani směsný komunální odpad. Dále živočišné zbytky z kuchyní, kosti, kůže, oleje, tuky, mléčné výrobky, podestýlka domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, kamení, uhynulá zvířata, kontaminované piliny nebo znečištěné hobliny a tak podobně.

Zdroj: Pražské služby