Letní sluneční záření v Česku začíná odpovídat středozemnímu

„V počtu odhalených melanomů držíme jednoznačně krok se světem. Počty zachycených nádorů se každoročně zvyšují. Nejvyšší výskyt byl od počátku v Austrálii a jedině tam se trend začíná na rozdíl od ostatních zemí zpomalovat. Lidé již pochopili, že svou pokožku musí před sluncem chránit,“ uvedla primářka Dermatovenerologické kliniky VFN Ivana Krajsová s tím, že neustále rostoucí počet melanomů i dalších kožních nádorů má mimo jiné na svědomí životní styl, kdy i v zimě často jezdíme na dovolenou k moři, a především nedostatečná ochrana pokožky před sluncem. 

Intenzita slunečního záření se stále zvyšuje „V současné době máme u nás index ultrafialového záření osm, což je běžná dolní hranice slunečního záření u Středozemního moře. Neměli bychom proto zapomínat na opalovací krémy s vysokými ochrannými faktory ani v Čechách,“ upozornila primářka Krajsová. 

Většina české populace patří podle dermatologů mezi druhý a třetí fototyp. Zpočátku je tedy nutná vyšší ochrana, klidně s faktorem 50. Po zhnědnutí bychom jej teprve měli snižovat na 30 nebo popřípadě 15. Opalovací přípravky s ještě nižším faktorem už pokožku příliš nechrání. 

Namazat bychom se měli alespoň půl hodiny před samotným sluněním. Číslo ochranného faktoru SPF pak udává, kolikrát déle můžeme být na slunci bez rizika poškození nebo spálení, než kdybychom opalovací přípravek nepoužili. Pokud se například spálíme po 10 minutách pobytu na slunci, s faktorem 10 vydrží pokožka bez zarudnutí na slunci maximálně 100 minut.

„Vyvarovat bychom se měli pobytu na slunci přes poledne, zhruba od jedenácti do čtrnácti hodin. Intenzita záření je touto dobou nesrovnatelně vyšší. V poledne dopadá kolmo a dosahuje osmdesáti procent celodenní intenzity záření. I s vysokým ochranným faktorem je lepší se slunci v pravé poledne nevystavovat,“ sdělila Ivana Krajsová.

Kromě rizika vzniku nádorů ovlivňuje nadměrné slunění i stárnutí pleti. Opalování poškozuje vazivo pokožky i buněčné membrány a způsobuje hluboké vrásky i nerovnoměrnou pigmentaci kůže. I běžné denní krémy by proto měly obsahovat ochranné UV faktory. 

Negativem nadměrného opalování je i potlačování imunitních reakcí organismu člověka. „Je prokázané, že když je kůže intenzivně osluněná, nereaguje na látky, na které je běžně alergická. Oslabení imunity pak usnadňuje tvorbu nádorů v kůži. Často se s tím setkáváme u pacientů po transplantaci orgánů, jež mají oslabenou imunitu,“ upozornila Krajsová. 

Melanom jako následek spálené kůže v dětství

Všechny faktory, které podporují vznik melanomu dosud neznáme, ale jistě se na jeho vývoji podílí působení slunečního záření a kožní fototyp. Také dětská kůže je vůči UV záření velmi citlivá a snadněji se spálí. 

U dětí jsou kožní nádory včetně melanomu velmi vzácné a výjimečné, ale opakované spálení kůže v dětství znamená zvýšené riziko vzniku melanomu v dospělosti. Prevence proto musí začínat již u malých dětí.  

Základem úspěšné léčby je včasné rozpoznání melanomu. Ve svém počátku může být podobný běžném u znaménku, na rozdíl od něj se ale trvale zvětšuje a vytváří nepravidelná a často skvrnitě pigmentovaná ložiska. 

Pokud takový útvar, který je větší než 5 až 6 milimetrů zaznamenáme, měli bychom se vždy poradit s lékařem.