dnes
Úterý - jasno
6°C
zítra
Středa - prehanky-snih
3°C
pozítří
Čtvrtek - obcasny-dest
6°C
Zpravodajství

Letní čas je tu! Deprese, pohoda? Odborníci se neshodnou

V noci ze soboty na neděli se ve dvě hodiny ráno posune čas o šedesát minut dopředu. Navzdory zimnímu počasí začne letní čas. Jak na lidi působí? Zeptali jsme se odborníků. Pro zajímavost odborníků, kteří působili, nebo působí v politice. Tu však do svého pohledu na věc netahají. 

V neděli budeme vstávat o hodinu dřív, bude o hodinu déle světlo. Tentokrát to pro mnohé nebude tak drastické, jelikož pondělí je velikonoční, většina lidí má tudíž volno a děti nejdou do školy.

A jak na lidi změna času působí? „Rytmicita dne a noci je důležitá pro většinu živých organismů včetně rostlin. Změna času ze zimního na letní a naopak zasahuje také do lidských biologických hodin. Denní hodinou se neřídí jen rytmus spánku a bdění, ale také vylučování některých hormonů a tyto procesy mohou také ovlivnit náladu,“ uvedl psychiatr a někdejší ministr zdravotnictví Ivan David.

Nedostatek spánku v druhé polovině noci podle něj může přispět k vzniku depresí. „I někteří zdraví lidé po takovém zásahu vykazují zvýšené psychomotorické tempo. Stejně jako u jiných zásahů do přirozeného běhu procesů jsou jedinci velmi různě citliví na takové změny,“ dodal.

Podle něj jsou lidé, kteří takové změny cítí a prožívají velmi silně, jiní je na sobě ani nezaznamenají. „Při vyhodnocení podobných zásahů je třeba brát v úvahu jejich přínos ve vztahu k míře postižení a velikosti části populace, která nese následky,“ doplnil David.

Pohled politiků se dělí podle profesí

A jaký je pohled odborníků z řad současných politiků? Různý. Tentokrát se ale nedělí podle stranické příslušnosti, nýbrž podle toho, jaká je jejich občanská profese. Jinak na změnu času hledí dětská lékařka, lékař dospělých, ekonom a jinak učitelka.

„Podle mých zkušeností dětské lékařky i maminky má změna času na děti negativní vliv. Dětem, které chodí do jeslí, do mateřské i základní školy, to naruší denní režim, ráno se jim nechce vstávat, večer – především v květnu a červnu – zase nechtějí jít spát,“ uvedla poslankyně a pediatrička Jitka Chalánková (TOP 09).

„Jelikož jsme členy Evropské unie, nemůžeme od letního času ustoupit sami o sobě. Dohody by muselo být dosaženo v celé Evropské unii. Pokud by se podařilo vyjednat, že by se čas na letní neposouval, byla bych ráda,“ dodala.

Jiný je názor lékaře a pražského poslance Jiřího Koskuby (ČSSD). „Říkám si, zda by nebylo ideální, kdyby letní čas trval pořád. Češi jsou národem chalupářů a zahrádkářů, hodina světla navíc by se proto hodila v každou roční dobu,“ podotkl s nadsázkou.

Bylo by tím podle něj po problému, žádný čas by se měnit nemusel. V zápětí ale dodal: „Negativní vliv změny času na letní se podle mě přeceňuje.“

Na dětech změny nepozorovala

Pražský poslanec a člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) přidává pohled ekonoma. „Ekonomický efekt změny času historicky souvisel s tím, že se masy lidí ve stejnou dobu vydávaly do práce, spouštěly se stroje, musela fungovat doprava, muselo svítit město. Dnes je rozptyl lidí takový, že ekonomické opodstatnění tohoto kroku už není tak výrazné,“ řekl.

Co se týče jeho osobního názoru, nikdy prý neměl pevné biorytmy, což je dáno i jeho profesí. „Raději ponocuji, než brzy ráno vstávám, ale jak dopadne případná diskuse nad letním časem, je mi v podstatně jedno,“ doplnil.

Jeho stranická kolegyně, poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová, která je profesí učitelka, se změnou času problém nemá. Potíže ani jiné projevy při výuce nikdy nezpozorovala ani na dětech. „Chápu ale, že někteří lidé reagují na počasí a různé změny citlivěji,“ dodala.

Letní čas není jen evropská specialita

Zrušení času na letní se často diskutuje z mnoha úhlů, většinou si na něj ale po počátečním brblání většina z nás po jedné, dvou nocích zvykne. Téma se dostalo dokonce i do diskusí v prezidentských volbách – nikoli ale v přímé volbě. Diskutováno bylo ještě v době, kdy hlavu státu volil parlament.

O kandidaturu se tehdy opakovaně neúspěšně ucházel pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který měl v programu právě zrušení letního času.

Žádosti o zrušení časového posunu adresoval nejen českým (dříve československým) politikům, ale i například představitelům Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku

Poprvé napsal v roce 1981 tehdejšímu předsedovi vlády Lubomíru Štrougalovi, dva roky poté, co v roce 1979 začal letní čas v někdejším Československu platit. V poslední srpnový den roku 2009 Pecka zemřel. Paradoxně v době, kdy byl letní čas.

Letní čas není jen evropskou specialitkou. Platí i v mnoha jiných zemích. Například v některých státech největší země Latinské Ameriky, Brazílie. S tím rozdílem, že léto je tam v době, kdy je v Česku zimní období.

Když tedy člověk zavítá do Brazílie v prosinci, je tam časový posun o tři hodiny méně, kdežto v červenci o pět hodin méně. Ale jen v některých státech – například v Riu de Janeiru. V těch státech Brazílie, kde se čas nemění, je časový posun oproti ČR konstantní – v létě i v zimě to jsou čtyři hodiny.


Autor: Anna Skálová

Galerie 1 hostila narozeninové Vostrý kafe

13. ledna 2018 v 15:39

Vostrý kafe, pravidelná pánská setkání pro mužné sousedy z Prahy 1, slaví první narozeniny a od nového roku se navíc stěhuje do Galerie 1, kde se nyní bude jednou za měsíc konat. Prvním letošním hostem byl Michal „Radar“ Vrátný.

Praha 6 chystá řadu akcí, kterými připomene sto let od vzniku republiky

11. ledna 2018 v 15:46

Praha 6 při příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa pořádá celou řadu kulturních a vzpomínkových akcí, které jsou rozloženy do celého roku.

Další články
Nahoru