Lékaři proberou palmový olej, virus Zika, či e-neschopenku
18. dubna 2016 13:42
Přidejte si nás na domovskou „Třídenní konference bude hostit experty z psychiatrie, hepatologie, kardiologie, onkologie, chirurgie či dermatologie. Účelem je být v obraze co se novinek v oboru týče, řešit ale budeme i věci, které se nás úzce dotýkají, jako je elektronizace zdravotnictví,“ shrnul předseda SVL doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.
Podle dosud platného zákona o léčivech musí totiž od 1. 1. 2018 využívat e-recepty všichni lékaři a tedy i všechny lékárny. V současnosti však elektronické recepty píše pouze 6 % lékařů a vydává je přibližně polovina lékáren. E-recepty navíc dostaly stigma při nedávném výpadku, kdy je nemohli využít ani ti, co si na ně už zvykli.
„Elektronickou preskripci vítáme, ale obáváme se narychlo spuštěného nedomyšleného systému, který všem práci ztíží. Potřebujeme, aby e-recepty zjednodušily administrativu, prošly dostatečně dlouhou fází zkušebního provozu v nemocnicích, v ordinacích, v lékárnách a výdejnách léčiv. Musí fungovat i papírová varianta pro případ selhání systému, či předepisování v návštěvní službě, aby se pacient k léku vždy dostal,“ říká MUDr. Cyril Mucha, člen Pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví ČLS JEP.
V případě, že by e-recept nebyl vytestován v provozu, je dle MUDr. Muchy lepší zrušit povinnost jej používat. „Pokud bude systém funkční, lékaři jej používat budou,“ dodává MUDr. Mucha. Podobná situace je s elektronickou neschopenkou. „Před 4 lety zkoušela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) e-neschopenku zavést – lékaři však odesílali pouze jedno hlášení – a to na ČSSZ, zbývající čtyři papírové zůstaly. Paradoxně tak ordinaci administrativně zatížila více, než jen „papírová neschopenka“. Navrhli jsme systém, kde by lékař posílal hlášení pouze ČSSZ, zbytek komunikace by probíhal přímo mezi zaměstnavatelem a ČSSZ. Lékaři by se soustředili na to, co umí dobře – léčbu pacienta a neřešili, kdo je jeho zaměstnavatel či kde bude marodit,“ vysvětlil MUDr. Mucha. Návrh však podle něj zatím naráží na obavy úředníků ČSSZ z radikálnosti změn, které zatím nemají oporu v zákoně.
Dalším ze žhavých témat konference bude reforma psychiatrie a dopad na primární péči.
„Za posledních 13 let narostla psychiatrická klientela o 2/3. Ročně navštíví psychiatra 600 000 pacientů, velkou část diagnóz tvoří deprese a úzkostné stavy, které má velké části na svědomí chronický stres – typické znamení této doby. Rádi bychom zlepšili terénní péči o pacienty, prohloubili komunikaci s praktiky a uvítali jejich začlenění do léčby pacientů s duševní poruchou,“ konstatuje předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a ředitel bohnické nemocnice MUDr. Martin Hollý. Podle něj se letos začnou stavět první Centra duševní péče, kterých by výhledově mělo vzniknout až 100. Ta poskytnou zdravotní i sociální pomoc lidem s duševním onemocněním, zpočátku zejména se schizofrenií, či bipolárními poruchami a pomohou tak části pacientů, aby mohli žít doma, namísto v léčebně.
„Je třeba, aby se do běžné péče o tyto pacienty zapojili právě praktičtí lékaři a pomohli jim léčit další nemoci, kterým lze předejít například prevencí. Víme, že lidé s chronickou psychózou či bipolární poruchou žijí o 15–20 let méně, umírají na diabetes či kardiovaskulární nemoci – protože je okolí mnohdy nebere vážně a oni neumí své potíže vysvětlit. Působí „divně“ a reálné nemoci jsou často vykládány jako psychosomatické,“ uvedl MUDr. Hollý.
