Kvůli výsadbě stromů Praha nesouhlasí s přílepkem k novele energetického zákona

„Je důležité, aby velká města, kde se soustřeďuje největší koncentrace stavění a je zde největší latentní konflikt mezi veřejným prostorem, zelení a sítěmi, určovala a koordinovala tyto úkony. Není možné, aby je separátně řešili jednotliví správci sítí a pokud se toto nepodaří ošetřit, hrozí do budoucna velký rozkol, který sice nebude okamžitý, ale postupný, protože se tím nadřadí právo sítí nad právem veřejného prostoru a města se už nebudou moci opřít o své stavební předpisy,“ řekl Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje. Změna je podle něj naprosto zbytečná. „Neregistrujeme žádné konflikty v tom, že bychom se nedohodli s kolegy od infrastruktury na tom, jak ty výsadbové pásy umisťovat," řekl po jednání radních.

„Pokud by prošel nezodpovědný přílepek k zákonu, znamenalo by to návrat o 10 až 15 let zpět a ohrožení projektů, které zlepšují kvalitu života Pražanů. Praha ukazuje, že spolupráce s provozovateli sítí funguje, a její přístup inspiruje i další města jako Brno či Ostravu. Proto bychom si neměli nechat diktovat, jak má naše město vypadat, a měli bychom chránit dlouhodobě připravované projekty, které přinášejí zeleň a kvalitu do našich ulic,“ uvedl Tomáš Portlík (ODS), předseda zastupitelského klubu Spolu a starosta Prahy 9.

Parlament České republiky nyní projednává návrh energetického zákona. Při jeho projednání v Poslanecké sněmovně byl jako takzvaný přílepek připojen rovněž pozměňovací návrh na změnu paragrafu stavebního zákona výrazně omezující zákonné zmocnění, na jehož základě Praha v roce 2024 vydala Pražské stavební předpisy.

Na pokračující 5. schůzi by se měl Senát tímto bodem zabývat už ve středu 29. ledna. Pražští radní požádali Senát o podporu pozměňovacího návrhu senátorů Martina Bednáře, Zdeňka Nytry, Jiřího Duška, Davida Smoljaka a Miroslava Plevného, který nežádoucí změnu § 152 odst. 2 stavebního zákona vypouští.

Pokud by se ale tuto změnu nepodařilo odstranit, muselo by nastat vynucené rušení celých pasáží Pražských stavebních předpisů, což by znamenalo rozkolísání a právní nejistotu při stanovování požadavků na výstavbu nejen v Praze, ale i v Brně a Ostravě, a popření existujících pravomocí těchto měst.

Kromě mnoha jiných důsledků z hlediska kvality a prostupnosti veřejných prostranství by tato města přišla o možnost vymezování výsadbových pásů v ulicích, tedy o koordinaci výsadby stromů se sítěmi technické infrastruktury.

„Praha má své vlastní stavební předpisy od roku 1815 pouze s přerušením nacistické a sovětské okupace. Praha jako hlavní a největší město zažívá nejsilnější tlak na využití pozemků a tím i zátěž na veřejnou infrastrukturu, proto je na místě upravit pravidla pro ulice a náměstí v Praze specificky. S ohledem na klimatickou změnu a přehřívání měst je zásadní ponechat stávající pravidla pro výsadbové pásy a koordinaci podzemní infrastruktury, jinak se ohrozí výsadba stromů v ulicích. Stromy výrazně pomáhají s ochlazováním povrchové teploty ulic až o 30 až 40 stupňů Celsia. Praha neslouží pouze svým obyvatelům, ale jako hlavní město státu poskytuje servis a služby širokému okolí,“ sdělil Pavel Hnilička, architekt a autor Pražských stavebních předpisů.

Šéf pražského ANO a předseda kontrolního výboru městského zastupitelstva Ondřej Prokop kritizoval, že i když při svém vzniku pražská koalice uváděla jako výhodu, že ji tvoří stejné strany jako tehdy vládu, reálně se to neprojevuje.

„Pražská koalice na vládním půdorysu opět zcela selhala. Minulý týden jsme řešili nulovou koordinaci s vládní legislativou, kvůli které možná dojde k odkladu stavby městského okruhu o deset let, a hned další týden opět hrozí vážné poškození zájmů Prahy. Kde je ta slibovaná výhoda pražské koalice na vládním půdorysu?" uvedl.