Kvůli tunelu Blanka přibudou auta v centru a Praze se přitíží, obává se architekt
29. července 2013 07:45
Ing. arch. Ivan Lejčar
Architekt – urbanista
V roce 2004 se podílel na formulování „Dopravní alternativy pro Prahu“, jejímiž hlavními principy jsou regulace automobilové dopravy a podpora MHD.
Spoluautor první zatravněné tramvajové tratě u Pražského hradu z roku 1995.
Příští rok v dubnu by mělo dojít k zprovoznění tunelu Blanka. Vedení Prahy má za to, že to pomůže MHD a dopravě celkově. Co si o tom myslíte?
Podle mého názoru to Praze spíš přitíží. Blankou bude proudit spousta aut, která pak budou muset z tunelu někam vyjet. Budou tedy zatěžovat Letnou nebo Špejchar. Uživatelé individuální automobilové dopravy mají bohužel tendenci jet hlavně do centrální oblasti města. Blanka tedy bude některé ulice spíš nafukovat.
Podle primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) tunel zajistí pohodlnější cesty pro pěší a cyklisty…
Aby tomu tak opravdu bylo, muselo by se vymyslet řešení, že Blanka nebude nafukovačem ulic, ale jejich regulátorem. Na tom ale zatím nikdo nepracuje. V současné době je tunel půlokruhem, který má jakoby chránit centrální oblast, ale do Dejvic a na Smíchov dopravu naopak přivádí.
Kam hlavně?
Vezměte si, jak vypadají ulice Plzeňská nebo Vrchlického. A taky si představte, jak to bude vypadat na Hradčanské. Když si představíte auta jedoucí přes Kulaťák, jak se rvou do tunelu, který je asi dvě stě metrů od Hradčan, je to představa problematická.
Vedení města uvažuje o tom, že Blankou by mohl projíždět nový autobusový spoj. Co tomu říkáte?
Jde o to, zda by se vyplatilo do tunelu nějaký autobusový spoj pustit. Autobusy musejí jezdit tam, kde jsou lidé. Kdyby ale třeba Strahovský tunel omezil provoz automobilů přes Malou Stranu, na což by se mohlo v souvislosti s Blankou přitlačit, bylo by to dobré.
To by byla ona vámi prosazovaná regulace aut, že…
Ano, ale Blanka bohužel není dělána kvůli ní. Je to škoda. Kdyby se díky Blance podařilo pro většinu aut uzavřít Smetanovo nábřeží, Křižovnickou či část Malé Strany, kam by směly jen tramvaje či auta rezidentů, Praze by se ulevilo. Vždyť třeba v Karmelitské je to dnes ostudné…
To zažívám často, v tramvaji se tam kolikrát čeká i deset a více minut, než se uvolní provoz…
Proto by se to mělo řešit.
Blanka je relikt sedmdesátých let
Bylo podle vás chybou, že se Blanka vůbec začala stavět?
Jsem o tom přesvědčen. Jedná se o relikt sedmdesátých let, který jen „vstoupil“ do podzemí, aby si firmy vydělaly. Trasa je ale prakticky stejná jako v sedmdesátých letech, myšlenkově dokonce v šedesátých letech.
Uvažovalo se o jiné trase?
Po listopadu 1989 několik skupin odborníků říkalo, že se to má přehodnotit, nikoho proto tehdy nenapadlo, že to i v budoucnu půjde starou stopou. Tehdy jsem také spolupracoval na jednom z návrhů, který byl z tehdy diskutovaných nejkonzervativnější, ale přesto měl daleko od toho staronového – podle něj měl okruh vést někam do Podbaby, nahoru na Bohnice, nikoli ale do trojské kotliny.
Zlepší se doprava v Praze po zprovoznění tunelu Blanka?
Anketa
Jsem o tom pevně přesvědčen. Působím v pracovní skupině pro strategický plán, z tohoto titulu se pokoušíme o to, aby se dostavba Blanky přehodnotila. Plno odborníků je přesvědčeno o tom, že by kruh uvnitř města nemusel vznikat a ponechal by se stávající půlkruh. Praha je hrbatá, nepravidelná, stačil by vnější okruh.
Jak je to v jiných velkoměstech?
Z těch si můžeme vzít příklad. Třeba v Berlíně stavbu okruhu přehodnotili a budou mít polokruh. Londýn má jen vnější okruh, vevnitř nemá nic – jen mýto, obrovský systém metra a stavějí tam železnici průjezdnou centrem. I Paříž má okruh jen na periferii. A vyžijí s tím. Údržba Blanky navíc bude drahá.
Na kolik Prahu vyjde?
Již dnes provozní náklady spojené se Strahovským tunelem vyjdou na přibližně 90 milionů ročně. Když k tomu připočteme náklady po dostavbě Blanky, údržba ročně může vyjít celkově asi na 200 milionů korun.