dnes
Sobota - polojasno
3°C
zítra
Neděle - zatazeno
3°C
pozítří
Pondělí - snih
1°C
Pražská politika

Kvůli pražské vyhlášce se prodlužuje řešení heren

Jak to vypadá s hernami v Praze po usnesení Ústavního soudu z letošního dubna? Také tomu se věnovala konference o sociálních dopadech a možnostech omezení hazardu, kterou uspořádal senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Správní řízení ministerstva financí na zrušení provozoven se táhnou kvůli nové pražské vyhlášce.

Podle Ústavního soudu mohou obce a městské části regulovat provoz výherních terminálů povolených ministerstvem financí. Podle původního povolení mohly být provozovány až do konce roku 2014.

K tomu, aby byla konkrétní provozovna zrušena, musí ministerstvo financí, které jedná s pražským magistrátem, provést správní řízení. Jelikož pražské zastupitelstvo přijalo v září novou vyhlášku, kde je seznam povolených heren, správní řízení s jednotlivými hernami, která byla započata už po rozhodnutí Ústavního soudu, se prodlužují.

Ministerstvo financí totiž musí s rozběhnutými správními řízeními porovnávat aktualizovanou pražskou vyhlášku s povolenými hernami. Buď pak ve správním řízení pokračuje, nebo rozjede i další – s hernami, které určilo k rušení hlavní místo. Někdy také může započaté řízení zastavit – v případě, že Praha konkrétní hernu povolila.

„Ze slov zástupkyně ministerstva financí vyplynulo, že očekává, že s novou vládou by se měl zákon výrazně upravit právě v otázce regulace, aby se tento proces neprodlužoval. V případě, že obec vysloví nulovou toleranci nebo konkrétní místo zakáže, ukončení činnosti by mělo být jednodušší,“ uvedla radní Prahy 12 Daniela Rázková (KDU-ČSL).

Peníze z hazardu na léčení následků či do prevence?

Praha, stejně jako jiné obce, dostává za jeden herní automat 55 korun denně, což činí přes dvacet tisíc korun ročně. K tomu obce dostávají čtyři pětiny z odvodu z výherních automatů, například u loterií, kursových sázek či sázkových her v kasinu je to 30 procent.

Odpůrcům hazardu se současné rozdělování výnosů z loterní daně nelíbí. Chtějí, aby obce dostávaly ze zdanění hazardu menší výnosy. Požadují proto, aby po nových volbách byla ve sněmovně schválena změna legislativy.

„Jeden z návrhů je, že by prostředky z hazardu měly jít centrálně do oblastí, které jsou potřebné: tam, kde se léčí následky hazardu, nebo do prevence, tedy do sportu. To by mělo být děláno na centrální úrovni, aby obce a městské části nebyly kladně hodnoceny za to, že tam herny mají,“ uvedla místostarostka Prahy 12 Eva Tylová, jejíž městská část přistoupila k nulové toleranci hazardu.

Právě v Praze jsou totiž peníze z loterní daně mezi jednotlivé městské části rozdělovány úměrně podle toho, kolik je na jejich území výherních hracích přístrojů a dalších obdobných zařízení. Ty části, které mají na území víc automatů, dostávají od města i více peněz.

„Od nového zákona, který byl přijat v minulém volebním období, jsme si slibovali, že pokud bude dána obcím možnost herny regulovat, dojde k výraznému snížení hazardu. Na území hlavního města to ale kvůli metodice rozdělování peněz z loterií působí spíš kontraproduktivně,“ uvedla zastupitelka hlavního města Prahy Marta Semelová (KSČM).

Hazard je podle ní problém nejen hlavního města, ale i sociálně vyloučených lokalit – lidé podle jejích slov přicházejí o práci, vztahy i přátele. Právě pro rychlý zákaz hazardu v sociálně vyloučených lokalitách se vyslovil Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění. Zároveň by chtěl snížit sázkové limity na videoloterijních terminálech.

Zástupce loterií se bojí ztráty pracovních míst

Miroslav Valenta ze Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů řekl, že je nakloněn dohodě o regulaci hazardu, odmítá ale prohibici. „Loterní prohibice může o práci připravit až 60 tisíc osob. Zaměstnance loterních společností, dodavatele a výrobce softwaru, vývojáře, obsluhu heren, barů, kasin a sázkových kanceláří, hospodské i úředníky dohlížející na provoz loterií,“ řekl.

Varoval před rozšířením černých heren, přičemž odpůrci hazardu oponovali, že policie jejich vznik umí potírat. „Legální provozovatelé loterií odvedli v roce 2012 jen formou loterní daně do veřejných rozpočtů celkem 7,6 miliard korun. V případě, že by města a obce přistoupily k přehnané regulaci nebo prohibici, veřejné rozpočty by o peníze přišly,“ uvedl.

„Na konferenci dostaly prostor obě názorové skupiny – pro i proti regulaci hazardu. Já jsem na straně přísné regulace, až dokonce možného zákazu hazardu,“ uvedl předseda výboru Miloš Janeček (ČSSD), který převzal nad konferencí záštitu.

„Jeho společenská škodlivost je velmi vysoká, její následky jsou pak mnohem horší než eventuální finanční efekt, ze kterého se pak zpětně poskytuje mimo jiné podpora zmírnění dopadů hazardu na společnost,“ dodal.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru