Kvůli nepřihlášeným obyvatelům Praha ročně přichází o miliardy, tvrdí náměstek
19. srpna 2022 07:24
Přidejte si nás na domovskou Vyhnánek si nechal ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje (IPR) zpracovat agenturou ppm factum on-line průzkum na vzorku 2200 respondentů, který měl za cíl zjistit, kdo je typickým nepřihlášeným a jak ho motivovat k tomu, aby si adresu změnil.
„Průzkum potvrdil určitou domněnku, kterou jsme měli, ale která se nezakládala na žádných doložitelných faktech," uvedl náměstek.
Dodal, že podle výsledků průzkumu je typickým obyvatelem bez trvalého bydliště v metropoli mladý člověk, který přijel studovat a po škole se v Praze usadil.
Vyhnánek doplnil, že 54 procent z dotazovaných bez trvalého bydliště zároveň v dalších pěti letech nahlášení bydliště zvažuje, což otevírá možnost pro město zacílit na ně kampaň nebo motivační programy.
„Pokud bychom zacílili na tuto skupinu a podařilo se ji přesvědčit, tak jsme schopni dosáhnout částky zhruba 4,5 miliardy korun ročně," řekl.
Město by podle něj mohlo lidi k přehlášení motivovat například finančním zvýhodněním služeb, jako je MHD, parkování, svoz odpadu nebo vstup do pražských atrakcí, případně i jednorázovou finanční odměnou.
Možnosti negativní motivace zahrnují například znemožnění využívání veřejných služeb. „Já bych se určitě osobně klonil k těm pozitivním motivátorům, pokud by se město rozhodlo občany aktivně oslovovat," dodal Vyhnánek.
Sám již před podzimními volbami konkrétní kroky nenavrhne. „Do voleb už pro to není prostor, to už bychom nestihli," řekl. Dodal, že další vedení města bude mít připraveny všechny podklady k případnému vytvoření dobře zacílených kampaní a programů.
Náměstek dále řekl, že jde o obecný problém. „Vím, že řada větších měst bojuje s tím, že mají výrazně více obyvatel, než mají hlášeno," řekl. S ohledem na způsob rozdělování daní samosprávám je tak podle něj zásadní, aby lidé měli hlášený trvalý pobyt tam, kde skutečně žijí, a města tak mohla financovat veřejné služby.
Změna bydliště podle něj již není nijak administrativně náročná a na úřad člověk musí jen kvůli výměně občanského průkazu a v případě majitelů automobilu technického průkazu.
Zbytek potom lze vyřešit po telefonu nebo on-line. Absence trvalého bydliště zároveň přináší nevýhody například z pohledu zón placeného stání, zápisu do škol a školek nebo možnosti zažádat o příspěvek na bydlení.
IPR nedávno publikoval analýzu, která vycházela z anonymizovaných dat mobilních operátorů. Podle té v Praze žije místo oficiálních asi 1,3 milionu o zhruba 300 000 více lidí.
Těch, kteří ve městě žijí opravdu trvale, však podle Vyhnánka bude o něco méně, protože data operátorů zahrnují i ty, kteří jsou v metropoli pracovně třeba jen na rok.
Podle údajů ČSÚ žilo v Praze k 31. prosinci 2021 přibližně 1,28 milionu lidí, což bylo meziročně o 1,3 procenta více. Za loňský rok přibylo 15.993 lidí. Nárůst z větší části způsobilo stěhování lidí do Prahy.
Průměrný věk obyvatel Prahy byl loni nejnižší v zemi a činil 41,4 roku, což je o 1,3 roku méně než celorepublikový průměr. Mezi Pražany bylo nejvíce lidí s vysokoškolským vzděláním a v metropoli žilo také nejvíce cizinců.
