Kvůli covidovým opatřením opomíjíme kardio prevenci. Co bychom si měli podle profesora Češky hlídat?
6. října 2020 09:23
Přidejte si nás na domovskou Obáváte se toho, že kvůli zanedbané prevenci může u pacientů s kardiologickými problémy dojít z zvýšení počtu infarktů?
Nemyslím, že by došlo k nárůstu výskytu infarktů myokardu, i když i to je možné. Stres společnosti i jednotlivců je jistě vyšší než při mistrovství světa ve fotbale, a tam infarkty narůstají. Problémem je, že pacienti s příznaky infarktu, někdy i netypickými, k lékaři v obavě před covidem vůbec nejdou a zemřou doma.
Potvrzuje toto tvrzení již nějaké studie či čísla?
Podle čísel ze studie Evropské kardiologické společnosti možná až polovina nemocných nedošla k lékaři. Z těch, co došli, to udělali někteří pozdě a nebyla už možná časná intervence. Ta čísla asi byla nejhorší v Itálii a Španělsku, u nás byla situace přeci jen o něco lepší.
Mohou si při současném trendu zanedbávání prevence kvůli obavám z covidu projevit u lidí kromě infarktů další kardiovaskulární onemocnění?
Tato onemocnění se obvykle vyvíjejí po dlouhá léta bez příznaků, než se projeví klinicky. A to jsou měsíce a roky, kdy můžeme chránit naše cévy před rozvojem aterosklerózy. Příkladem může být třeba srdeční selhávání.
Jak důležitý je v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění pohyb? Mnoho lidí právě toto v karanténě zanedbávalo a stále zanedbává…
Dobrým doplňkem pohybové aktivity jsou fitness centra. Jejich provozovatelé dělají maximum pro zabezpečení epidemiologických opatření. Na druhé straně toto léto bylo úplně ideální pro procházky, jogging, ježdění na kole, rekreační sporty. A kdo nechce ven, když třeba poprchává, může cvičit podle internetových návodů. Ale hlavně. Rychlá chůze z hlediska kardiovaskulárního ústrojí stejně účinná jako intenzivní cvičení v posilovně.
prof. MUDr. Richard Češka, CSc.
Jaké jsou příznaky toho, že bychom měli své tělo více hlídat, co se týká kardiovaskulárních onemocnění?
Tohle je odpověď na brožurku či knížku. Je dobře, abychom znali základní příznaky, typicky bolest na hrudi, dušnost, pocity bušení a nepravidelnosti srdce. Z hlediska mozkových příhod pak i poruchu hybnosti končetin, poruchu řeči nebo pokleslý koutek. Doporučuji, zejména když máme v rodině zátěž nemoci srdce a cév, probrat vše s ošetřujícím lékařem. Nebýt vystrašený z každé maličkosti, ale nakonec je určitě lepší situaci nepodceňovat.
