Kvůli agresivním a zvracejícím žebrákům sáhli duchovní v kostele k radikálnímu řešení
18. února 2020 16:55
Kostel svatého Ignáce z Loyoly stojí na Karlově náměstí
„Prosíme, nedávejte žádné peníze lidem, kteří žebrají nebo prodávají věci v kostele či před ním,“ je zdůrazněno výrazným písmem v horní části panelu. K této větě navíc směřují červené šipky. Následně správa kostela vysvětluje, z jakých důvodů přistoupila k tomuto kroku.
„Většina žebrajících v našem kostele nemá zájem svou situaci změnit. Mnozí z žebrajících či prodávajících v kostele či před ním jsou agresivní, pokud nedostanou peníze. Zvláště na starší a imobilní lidi,“ vysvětlují duchovní. „Někteří opilí či spící nemytí lidé močí a zvrací do lavic, v kterých pak sedí i další návštěvníci kostela,“ pokračují.
Duchovní správa podle svého stanoviska věnuje žebrajícím a přespávajícím lidem v kostele pozornost. „S potřebnými se snažíme vyřešit jejich tíživou situaci, vyslechneme je. Dostávají dlouhodobě péči, která je konzultována s odborníky v dané oblasti,“ vzkazují návštěvníkům kostela duchovní.
Podle rektora Římskokatolické duchovní správy u kostela sv. Ignáce Pavla Bača jsou negativní zkušenosti s žebráky dlouhodobé. Někteří z nich z toho mají podle Bača výnosný „byznys", vydělají si i 4000 korun denně.
„Takže pracovat se jim nechce ani po domluvách, ani přes úsilí sociálního odboru nebo městské policie,“ uvedl. Zároveň potvrdil zprávu z informačního panelu, že žebrající lidí často nadávají seniorům v kostele.
„Pokud jim chce člověk pomoci, doporučuji přispět radši na projekt ,Co uvízli´, který se snaží je začlenit zpátky do společnosti,“ dodal.
Žebrota v Praze
Podle pražské vyhlášky z roku 2000 je žebrání činností, jež by mohla narušit veřejný pořádek v hlavním městě. Proto je na území metropole zakázáno žebrat v prostorách metra, včetně přístupových a výstupních cest, ve vozidlech MHD, na železničních stanicích a zastávkách a v jejich okolí, na letištích, u škol a ambasád.
Vyhláška také zakazuje žebrání na zhruba třech desítkách veřejných míst v centru Prahy. Je mezi nimi Karlův most, několik ulic, Staroměstské, Václavské a další náměstí. V roce 2004 byl seznam těchto míst rozšířen, od té doby je žebrání zakázáno například i na pěší zóně u stanice metra Anděl.
I přes zákazy není setkání s žebrajícím člověkem především v centru Prahy nijak výjimečné. Potvrzují to zkušenosti městské policie, která tyto přestupky řeší. Ročně zaznamenají strážníci několik tisíc případů, na blokových pokutách vyberou přes dva miliony korun.
V centru Prahy je vidět spousta „invalidních“ žebráků. Jedná se však o pouhou citovou manipulaci s jediným cílem, vyžebrat mnohem více peněz. Naprosto zdravý jedinec tak zcela záměrně předstírá zdravotně handicapovaného člověka.
Vynalézavost žebráků nezná mezí, někteří se třeba převlékají za mnichy. V oranžových hábitech prodávají různé cetky nebo se snaží na potenciální dárce zapůsobit smyšlenými příběhy o sbírkách.
Někdy jsou podle Seifertové žebrající lidé agresivní i na strážníky. Například loni v září byl žebrající muž s plastovým kelímkem vykázán z Karlova mostu. V reakci na to strážníka napadl železnou tyčí, muž v uniformě skončil v nemocnici.