Kůže si pamatuje každé spálení od dětství, varovnému signálu je nutné věnovat pozornost

Změny znamének mohou souviset s rozvojem zhoubného kožního nádoru melanomu, který patří mezi agresivní nádory, má tendence rychle metastázovat a pokud se nezachytí včas, léčba již nemusí být účinná.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) odhalí lékaři ročně přes 500 nových melanomů, v celé České republice více než tři tisíce. „Incidence melanomu se celosvětově zvyšuje. U nás je přibližně stejná jako v ostatních zemích střední Evropy, které mají podobnou geografickou polohu i zastoupení odpovídajících kožních fototypů v populaci. Díky řadě edukačních programů se u nás zvyšuje záchyt včas diagnostikovaných melanomů, které převažují nad těmi pokročilými a prognosticky vážnými,” uvedla primářka Dermatovenerologické kliniky VFN a 1. LF UK Ivana Krajsová.

Neustále rostoucí počet melanomů i dalších kožních nádorů má podle ní na svědomí i životní styl, kdy i v zimě často jezdíme na dovolenou k moři, a především nedostatečná ochrana pokožky před sluncem.

„Základním varovným signálem bývá vznik nového, hnědě, černě či červeně zbarveného ložiska, které na kůži původně nebylo a stále se, i když třeba pomalu, zvětšuje, roste, mění tvar i povrch. Charakteristickým rysem všech kožních nádorů je také to, že nemizí, ale naopak se stále zvětšují. Sledovat je potřeba i stávající znaménka. Pokud se mění, zvětšují a postupně se začnou odlišovat od ostatních, je čas poradit se s praktickým nebo kožním lékařem či přímo navštívit melanomovou poradnu,” vysvětlila primářka Ivana Krajsová.

„Zájemci o vyšetření k nám mohou přijít bez objednání. Nevýhodou je často delší čas strávený v čekárně, ale pacienti zase nemusí čekat na termín několik týdnů až měsíců. Běžně vyšetřujeme ve čtyřech ambulancích a nezastavíme se,“ dodala. Dermatoonkologická ambulance VFN má v evidenci kolem 5,5 tisíce pacientů po operaci kožního melanomu a mnoho dalších s ostatními typy kožních nádorů.

Melanom jako možný následek spálené kůže v dětství?

„Kůže je největší orgán v těle a pamatuje si všechno od dětství po stáří, včetně spálení sluncem. Vysvětlujeme si to tak, že dochází ke změnám a poškození DNA, které se postupem času nashromáždí, až přijde jistý kritický bod, kdy se může rozvinout nádor. Občasné spálení nutně neznamená, že zhoubný nádor vznikne, každý máme jiný fototyp kůže a jinou kapacitu reparačních mechanizmů. Problematičtější je spálení v dětském věku,” vysvětluje Miroslav Důra z Dermatovenerologické kliniky VFN a 1. LF UK.

Dětská kůže je vůči UV záření velmi citlivá a snadněji se spálí. U dětí jsou kožní nádory včetně melanomu extrémně vzácné a výjimečné, avšak opakované spálení kůže v dětství může znamenat zvýšené riziko vzniku melanomu v dospělosti. Prevence proto musí začínat již u malých dětí.

„Děti do půl roku by neměly být vystavovány přímému slunci vůbec. Ani děti do dvou let nevystavujeme přímému slunečnímu svitu zejména během poledne, kůži chráníme oděvem a ošetřujeme krémy proti spálení s SPF faktorem. U starších dětí je kůže stále ve vývoji, takže se sluncem nadále opatrně,“ uzavřel doktor Důra.