Kuřácká, nekuřácká? Majitelé restaurací chtějí rozhodovat sami, zásahům státu se brání

Celých 60 procent restaurací nabízí svým zákazníkům zcela nekuřácký provoz nebo stavebně oddělenou kuřáckou část. Nekuřáckých restaurací přibývá. Více než 80 % hotelových provozů je zcela nekuřáckých, 71 % provozovatelů restaurací považuje případný legislativní plošný zákaz kouření v restauracích za zásah do svobody podnikání.

Vyplývá to z údajů Asociace hotelů a restaurací České republiky. Přesné údaje konkrétně za Prahu neexistují, lze ale předpokládat, že čísla budou víceméně podobná.

Regulace pouze trendy trhu

„Asociace hotelů a restaurací ČR není zastáncem kouření v restauracích, ale je zásadně proti zásahům státu do svobodné volby provozovatele a zákazníka, zda se rozhodne preferovat restauraci kuřáckou nebo nekuřáckou. To by mělo být regulováno pouze trendy trhu,“ uvedl pro server Pražský patriot prezident asociace Václav Stárek.

„Není možné, aby podnikatelé každé tři roky přicházeli o své investice jen kvůli dalším legislativním změnám. K podobnému opatření není dle našeho názoru žádný racionální důvod a kouření, právě v restauracích, se bohužel stává pouze politickým tématem. Asociace zastává názor, podložený studií, že současná legislativní úprava je dostatečná a je jen třeba zpřísnit kontroly a zajistit jeho dodržování,“ dodal.

V restauracích musejí být info nálepky

Ačkoli se poslanec Boris Šťastný (tehdy ODS) snažil v předminulém volebním období prosadit, aby ve všech restauracích ČR platil zákaz kouření, na základě pozměňovacích návrhů nakonec byl schválen téměř opak.

Poslanci tehdy schválili, že podniky musejí mít na svých dveřích informační nálepky, zda jsou kuřácké, nekuřácké, nebo smíšené – tedy že v části se smí a v části nesmí kouřit. Tato novela tabákového zákona začala být účinná v průběhu roku 2010.

Chránit soukromý majetek, nebo zdraví?

Majitelé restaurací byli od začátku vesměs pro to, aby si oni sami mohli určit, zda se v podniku bude, či nebude smět kouřit. Argumentují tím, že se jedná o jejich soukromý majetek, v jehož rámci si mohou dělat, co chtějí. Někteří zaměstnanci restaurací však z kouření v uzavřeném prostoru nadšeni nejsou.

Názory se liší i mezi politiky. „Je potřeba si uvědomit, že pasivní kouření bere více životů než dopravní nehody nebo úmrtí na chřipku,“ uvedl opakovaně Šťastný. Naopak senátor Jaroslav Kubera (ODS) v minulosti opakovaně uvedl, že „restaurace není nemocnice“.

V Praze je pestrý výběr pro kuřáky i nekuřáky

V Praze lze najít různé typy restaurací, problém nemá jak maminka, která chce podnik navštívit s dítětem, tak „štamgast“, který si chce u svého piva dennodenně zapálit. Takové „čtyřky“ jsou součástí takřka každé pražské čtvrti.

Příkladem budiž vyhlášená hospoda U Velasů na Zlíchově, kde si zákaz kouření lze jen stěží představit. Štamgasti, kteří bez cigarety nedají ani ránu, navštěvují také například strašnickou hospůdku U Michálků. Dá se říci, že kouření jaksi patří ke koloritu podniků.

Nouzi o podniky nemají ani rodiče s dětmi, jež chtějí nekuřácký podnik s dětským koutkem. Mohou navštívit například kavárnu Kafe kakao na Vinohradech, nebo vegetariánskou restauraci Mlsná Kavka v Karlíně.

Mnoho restaurací zvolilo taktiku, že lákají kuřáky i nekuřáky. Třeba Café Therapy v centru města. V předním prostoru je možné kouřit, vzadu nikoli, nechybí dětský koutek ani místnost pro pořádání konferencí. „Obojetná“ je například i žižkovská hospůdka Sklep.

Česká republika je se svým liberálním přístupem ke kouření v restauracích takřka raritou. Ve většině zemí EU se v restauračních zařízeních kouřit nesmí, a tak jsou v největších evropských metropolích výhradně nekuřácké restaurace.