Dnes Pátek - zatazeno 18°C
Zítra Sobota - jasno 22°C
Pátek 29. 3. 2024
Svátek má Taťána
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Ku*da, pí*a, dě*ka, šu*at, mr*at, pr*el, kráva. Jazykovědec o původu vulgarismů aneb Dnes sprostá nadávka, dříve označení pro ptáka
Ilustrační foto: sxc.hu

Ku*da, pí*a, dě*ka, šu*at, mr*at, pr*el, kráva. Jazykovědec o původu vulgarismů aneb Dnes sprostá nadávka, dříve označení pro ptáka

I většina těch, kteří se na veřejnosti snaží mluvit spisovně a „v rukavičkách“, si občas uleví tím, že ze svých úst vypustí nějaké sprosté slovo, odborně nazývané vulgarismus. Když nám prostě emoce z něčeho či někoho „vyjedou přes čáru“, zanadáváme si. A hned je líp! Kde se vlastně různé nadávky vzaly?

Zajímavé je, že v českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají sexuálního chování, močení nebo vylučování stolice. Anebo je lidem nadáváno do zvířat – do krav, do prasat či do volů…

Kupříkladu kráva je všeslovanské slovo. „Jeho původní význam je rohaté zvíře,“ citoval pro Pražský patriot z Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka Martin Prokeš z Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český.

„Pokud jde o nadávky tohoto typu, vznikly přenesením, metaforou, na základě společných vlastností s daným zvířetem. Když se kráva začne používat jako nadávka, je to na základě společných vlastností zvířete, které působí neohrabaně, hloupě. Prase je zase špinavé a smrdí,“ uvedl.

Píča – močení, číča i sýkorka

Sprostá slova mají mnohdy původ v cizím jazyce. Pár příkladů: české slovo kunda, kterým se mnohdy nadává nenáviděným lidem, pochází zřejmě z latinského cunnus a do češtiny se dostalo přes středohornoněmecké Kunt. Třeba Valaši tímto jménem křtili své dcery kolem Kladska, nazývala se tak mladá děvčata.

Různý původ se uvádí u nadávky píča (či píčovina). Může mít původ v citoslovci pí, kterým se napodoboval zvuk při močení. Možností je i původ ve zvukové nápodobě francouzského Le petit chat, což je číča nebo kočička. V Čechách se píča kdysi říkalo sýkorce. Podle jedné teorie slovo pochází dokonce už ze starověkého Řecka.

Tato nadávka každopádně souvisí se slovy jako pipina či pindík, jak se někdy označuje penis. Souviset může i se slovenským piča, polským piczka, krajovým ostravským pitka, srbochorvatským či bulharským pička. Na severní Moravě se nadávka mnohdy vyslovuje tvrdě – pyča.

Promiskuitní, nevěrná či prodejná žena je mnohdy označována jako děvka. Někdy je nadávka používána i na falešného muže. Kdysi, než byl význam slova posunut, jím byla nazývána obecně dívka nebo služebná. Mnohé dnešní šedesátnice si jistě ještě pamatují, že jim jejich babičky mnohdy v dobrém říkávaly: Ty jsi moje malá děvka.

Dříve rychlý pohyb, dnes soulož

Třeba slovo šukat, které se používá pro označení pohlavního styku, znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru nebo uklízet (je možné ho zaznamenat například v Babičce od Boženy Němcové). Například polské szukać znamená hledat.

Soulož je často nazývána také mrdání. Slovo mrdat přitom původně znamenalo pouze rychlý pohyb, přičemž tento význam slovu zůstal ve slovenštině, kde mrdnúť plecom znamená pohodit ramenem.

A do třetice: souložit se mnohdy také označuje jako šoustat, což původně znamenalo kývavě pohybovat a vrtět. Slovo pochází ze staroněmeckého Schupf, což znamená rozmach.

Všeslovanské hovno nebo huba

Prokeš v Českém etymologickém slovníku, který se týká právě vývoje a původu slov, našel, že kupříkladu hovno je všeslovanské slovo. Většinou se vykládá od stejného základu jako hovado, hovězí dobytek, kravské lejno. „Následně se stalo obecnějším výrazem, začalo se používat i pro exkrementy všeho typu a druhu,“ řekl.

Všeslovanské je také slova huba. Má stejný základ jako houba. „Vzniklo zřejmě na základě určitých shodných významových rysů – něco měkkého, napuchlého a podobně,“ uvedl. Slovo tlama má podle některých výkladů cosi společného s řečtinou.

Například slovo držka, kterým se označuje někdo, kdo se nadávajícímu zdá být ošklivý, má původ ve slově drzý, drzá huba. Slovo prdel pochází z latinského pedere nebo řeckého perdo (bzdít) a ze staroslovanského perd (prd). Například v jižních Čechách se tak nazývala dolní část snopu.

Češi někdy jako nadávku používají i slovenské kokot, což je vulgární výraz pro penis. Slovo pochází ze staročeštiny, z citoslovce ko-ko, což je kohoutí svolávání slepic. Kdysi se tak nazýval kohout.

Dej si bacha! Při souloži, nebo na stráži?

V Česku se vžilo i slovní spojení Dej si bacha!, ve smyslu Dej si pozor!. Podle některých pramenů je původ slovního spojení třeba hledat v němčině – die Wache (když vojáci drželi stráž, říkali, že stojí vachu). Spojitost by mohlo mít ale i s bachařem, tedy dozorcem ve vězení.

Rozšířený je také názor, že zvolání Dej si bacha! je odvozeno od německého hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha, který byl dvakrát ženatý a měl dvacet dětí. Zvolání tedy možná pochází z toho, že si má člověk, pokud se právě nechce stát matkou či otcem, dávat pozor při pohlavním styku…

Čtěte také: Hele, koukej, cestující jsou kaštani a poslouchají kecafon. Jak mluvili a mluví Pražané?

Měkčí varianty – do prkénka, do pytle, kurník…

V ČR byl vydán Slovník nespisovné češtiny, který obsahuje více než 14 tisíc slangových a dalších nespisových výrazů, včetně klasické mluvy podsvětí. Vyšel i Velký slovník sprostých slov. Tam se lze nad výrazy rochnit. Podle informací Prokeše ale žádná práce v hlavním lingvistickém proudu, věnovaná výhradně vulgarismům, nevznikla.

Většina vulgarismů, včetně zmíněných, překonala dlouhé roky. Sprostá slůvka vydržela, stále se užívají a člověku ulevují. Některé muže i ženy dokonce vzrušuje, když vulgarismy vyslovují nebo jim naslouchají při pohlavním styku. Je tedy pravděpodobné, že vydrží i nadále – nikdo to nedokáže odhadnout.

Někdy si však lidé vypomáhají i nevulgárními výrazy, které znějí přece jen jemněji. Wikipedie k tomu uvádí: „Někteří lidé namísto sprostých slov používají slova, která sama o sobě nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky (houby-hovno, do prkénka-do prdele, do pytle-do píče, kurník-kurva apod.).“


Autor: Anna Skálová

Čapadlo u Hollaru nabídne pivnici, kavárnu, bary i cvičení jógy

Dnes v 06:28

Novým provozovatelem čapadla u Hollaru v Praze 1 je od března Robert Koura, šéfkuchař pražské restaurace U Pinkasů. Zónu kolem čapadla se svým týmem upravil a pokud tomu bude přát počasí, v polovině dubna by ho rád zpřístupnil veřejnosti.

Další články
Nahoru