Kšeftování s touhou seznámit se na internetu

K nejnebezpečnějším z nich patří tzv. Nigeria Connection. Své oběti získává pomocí volavek, rozsetých po celém světě. Co dělají? Kontaktují osamělé důvěřivce a omámí je fotkami atraktivních žen a mužů /samozřejmě fiktivních, stažených z internetu/.

Jakmile dotyčný „zabere“ a zaregistruje se, přistoupí lovci k dalšímu kroku: pozvánce na placený chat, sms nebo telefonický rozhovor. Ve hře je však daleko víc, proto je nezbytné klienta důkladně zpracovat, vzbudit v něm potřebu další komunikace, učinit ho na virtuálním partnerovi citově závislým (což se daří zejména u emocionálně vyprahlých osob).

Když je toho dosaženo, přichází finální stadium: plánování osobního setkání. S ním souvisí požadavek, aby klient zaplatil vízum, letenku či poslal obnos, jímž se návštěvnice /většinou ze země bývalého východního bloku/ na evropském nebo americkém letišti bude muset prokázat.

Tato hra může mít libovolnou délku. Končí až v momentě, kdy klient, lépe řečeno oběť, prohlédne podvod (v angličtině se nazývá „Romance Scamming“). Tomu často předchází opakované zasílání horentních sum přes Western Union Bank cizokrajné krasavici, jíž se ve vzdálené zemi pořád něco děje (nemoc matky, přepadení a oloupení, další nečekané výdaje atd.), a tak zatím nemohla přijet.

Práce s fake profily

Známá je i poněkud akčnější verze, kdy klient (oběť) ztratí nervy a rozhodne se svou novou lásku osobně vyzvednout v její rodné zemi. Jaké překvapení, když na letišti místo plavovlasého andílka čeká komando ostrých hochů?

S takzvanými fake profily, čili falešnými profily, pracuje mnoho zahraničních seznamek a ve svých podvodných aktivitách se neštítí ničeho. Ani dojít si za důvěřivým singlem k němu domů, získat jeho důvěru a po navození příjemné atmosféry jej donutit k podpisu smlouvy.

V ní se zavazuje zaplatit několik tisíc eur, údajně za zprostředkování žádoucích protějšků. Vypečení podvodníci pak rychle mizí a s nimi i nabídka mladých, krásných žen či vznešených gentlemanů. Všechny tyto figury jsou samozřejmě fiktivní a slouží jedinému cíli: vylákat z lidí peníze.

Chvíli si připadal jako v ráji

Kdo by se však domníval, že se mu něco takového v Praze nemůže stát, šeredně by se mýlil! Přede rokem mi můj známý, Australan Julien, 53, který tady učí angličtinu, vyprávěl podobnou historku.

Navštívil zdejší agenturu, slibující zkontaktování s pěknými mladými Češkami. V přijímací kanceláři před ním rozevřeli katalog. Rozjařeně listoval a připadal si jako v ráji. Tolik pěkných děvčat už dlouho neviděl, jedna hezčí než druhá! A všechny volné! Jeho nadšení neznalo hranic a pochopitelně neuniklo ani provozovatelům seznamky.

Neváhali kout železo, dokud bylo žhavé, a milého Australana zkásli o pětatřicet tisíc. „Co z toho bylo?“ Chtěla jsem vědět. „Tři schůzky, ale žádná netrvala déle než půl hodiny. Každá z těch slečen se po vypití kávy omluvila, že musí jít… a pak jsem ji už nikdy neviděl…“

Zkušenosti uživatelů

Rozčarování však nejsou ušetřeni ani uživatelé běžných internetových seznamek. Své zkušenosti mi popsal Michal K., 38, VŠ. „Viděl jsem v televizi reklamu na nějakou vyhlášenou zahraniční seznamku, která právě přišla na náš trh, tak jsem se rozhodl, že se tam přihlásím. Vyplnil jsem dotazník, který měl určit můj profil osobnosti, na jehož základě oni prý budou doporučovat partnery. Abych se mohl podívat se na fotku nějaké holky, musel jsem si zaplatit VIP členství. Stálo asi tisícovku.“ Členství mu však nikdy aktivováno nebylo.

Jana, 44,VŠ, má také zajímavé zážitky. „Absolvovala jsem po rozvodu několik pražských seznamek. Jedna z těch největších po mně chtěla 90 tisíc korun, a když je prý zaplatím, vyhodí mi z počítače všechny partnery stejných zájmů. Zasmála jsem se a chtěla odejít, načež onen podnikatel zareagoval jako každý „správný“ dealer: srazil cenu na 30 tisíc a ještě nabídl, že mě zaveze k nejbližšímu bankomatu. Poté, co jsem odmítla zaplatit i tuhle sumu za zajíce v pytli, přešel k vydírání: „Takže další Vánoce sama…? “

Lenka, 34, SŠ: „Byla jsem na několika akcích speed datingu. Zklamaly mě, protože tam bylo vždycky méně mužů a ještě k tomu samí nevhodní. Taky jsem vyrazila na seznamovací bowling, ale i to se ukázalo jako ztráta času. Mám pocit, že některým z těch firem jde o vlastní zviditelnění a protože seznamovací akce jsou právě IN, vrhají se tímhle směrem. Irituje mě i vnucování roční smlouvy. Jedné takové jsem se upsala a stejně z toho nic nebylo.

Seznamovací služby však lze provozovat i seriózně, ať již na osobní, poradenské bázi či online. I v Praze se s takovým servisem můžete setkat, byť hledání zabere trochu času! Před kým se mít na pozoru? Před netransparentními společnostmi, kde na webu není IČO ani jméno, pouze mobilní telefon a spousta reklamy.