dnes
Pátek - skorojasno
4°C
zítra
Sobota - zatazeno
3°C
pozítří
Neděle - zatazeno
1°C
Krutý osud rodiny ze Žižkova připomínají nové kameny zmizelých
Tři kameny zmizelých v Lucemburské ulici. Foto: PP

Krutý osud rodiny ze Žižkova připomínají nové kameny zmizelých

Jako první zamířil do Terezína Eduard, vzápětí i jeho manželka Marta spolu se sedmiletým synem Petrem. Tříčlenná rodina Reinischových se stala jednou z těch, které nacisté zavraždili. Vilma Jurková se nyní zasadila o to, aby se na její předky nikdy nezapomnělo. Před domem, ve kterém bydleli, jsou teď nově tři Stolpersteiny, takzvané kameny zmizelých.

Tři růže, každá jako uctění památky tří vyhaslých životů leží na chodníku v Lucemburské ulici před domem s číslem 40. Právě tam totiž německý sochař Günter Demnig zasadil tři kameny zmizelých. Dlažební kostky s mosazným povrchem umisťuje před domy obětí holocaustu. V Praze už je takových kostek 310. Je na nich vždy uvedeno jméno člověka, datum jeho narození, deportace a pokud je známo, tak i rok a místo úmrtí.

Pro pozůstalé, kteří se umělci dívali pod ruce, a zejména pro Vilmu Jurkovou, je tento den nesmírně významný. Mírně se jí třese hlas, když tiše popisuje, co se stalo bratrovi jejího dědečka: „Byli deportováni do Terezína a potom po dvou letech do Osvětimi. Všichni tři. Respektive nejdřív odjel můj prastrýc a oni jim nabídli, že když manželka a dítě pojedou taky, tak že se setkají. Oni na to přistoupili. Ale teta s malým Péťou šli okamžitě do plynu,“ popisuje krutý osud rodiny. Prastrýc Vilmy Jurkové byl vyhodnocen jako práceschopný, a tak zamířil do Dachau a poté do Litoměřic. Tam po týdnu zemřel nejspíš na tyfus.

kameny-zmizelych-bellu

Starosta Prahy 3 A. Bellu (třetí zprava)

Po celé Praze nyní přibylo 22 takových kamenů. V Praze 3 zasazení přihlížel i starosta této městské části Alexander Bellu. Ten ocenil zejména vytrvalost Vilmy Jurkové a poděkoval také Františku Bányai z pražské Židovské obce, který měl na starost celou administrativu spojenou s takovým uctěním památky.

 „Je to časově náročné. Praha je chráněná památková zóna, takže není možné jen přijít, kopnou do chodníku a něco do něj vložit. Musíte oslovit TSK, jít na majetkový odbor, na dopravní oddělení a tak dále, všude na mě ale byli milí a proces šel hladce,“ řekl Bányai.

Kameny zmizelých vznikají nejen v Česku, ale po celé Evropě. Motivace k tomu je zřejmě všude podobná. „Chtěli jsme zhmotnit vzpomínku na své příbuzné, jednoduše pro to, aby se na takové věci nezapomínalo,“ vysvětlila svůj záměr Vilma Jurková.

„Je nutné si tato zvěrstva naší historie připomínat, protože jak říkal George Santayana: Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat.“ Podotkl starosta Prahy 3 Alexander Bellu.

Bývalý předseda pražské Židovské obce prozradil, že mají v plánu dát vzniknout dokumentaci všech Stolpersteinů, takovou myšlenku podpořil i Alexander Bellu: „Vytvoření mapy, která by dokumentovala všechny kameny zmizelých je skvělý nápad. Naše městská část se ráda bude na jejím vzniku podílet například tak, že poskytne dostupné materiály o projektu na našem území.“

Nově vzniklá dokumentace by také mohla pomoci pamětní dlaždice ochránit při rekonstrukcích chodníků. Již několikrát se totiž stalo, že se nezaevidované kameny zmizelých ztratily.


Odtah vozidla při havárii na vodovodní či kanalizační síti hradí PVK

Včera ve 12:11

Pražské vodovody a kanalizace musí havárii na vodovodní či kanalizační síti neprodleně odstranit. V této souvislosti mají podle zákona o vodovodech a kanalizacích možnost rozhodnout o odtahu vozidla, které brání opravě. „Vůz vždy zamíří na odstavné parkoviště, kde je bezplatně vydán majiteli....

Na střeše Kliniky chce skupina pěti aktivistů zůstat i další dny

15. ledna 2019 v 11:15

Na střeše bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici na pražském Žižkově nadále zůstává skupina pěti aktivistů, pro které bylo Autonomní sociální centrum Klinika domovem. Obávají se, že budova vlastněná Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) zůstane po vyklizení prázdná, proto plánují na střeše...

Další články
Nahoru