Kromě ajťáků chybí na trhu i řemeslníci a zdravotníci

Napříč Evropou je zájem o ajťáky, techniky a zdravotníky
Česká republika se stále drží na velmi nízké nezaměstnanosti a je „premiantem“ v rámci celé EU, na druhou stranu to s sebou nese nedostatek lidí v mnoha sektorech hospodářství. I když koronavirová krize s pracovním trhem u nás trochu zacvičila, je možné předpokládat, že přetrvá nedostatek lidí v některých profesích.

Prognózy konzultačních firem ukazují, že koronavirová krize způsobí zrychlení digitalizace v mnoha oborech. To bude znamenat zvýšený zájem o práci IT odborníků a projektových specialistů. V této oblasti se setkáváme s určitým paradoxem – zatímco specialisté bez praxe ani v tomto oboru neseženou místo úplně snadno, menší zájem je i o odborníky s velkou praxí, kteří si svou práci nechají dobře zaplatit. Velký zájem o IT a projektové specialisty je kromě ČR také například v Belgii, Francii, Irsku nebo Itálii.

„Kvalitních IT odborníků je i nadále nedostatek, je stále složitější je zaujmout a získat pro práci ve firmě. My aktuálně stavíme na individuální domluvě. Každý má jiné požadavky, nejenom profesní, ale i na sladění pracovního a osobního života. Pokud nás daný specialista zaujme, vycházíme mu vstříc, jsme flexibilní. Nabízíme zajímavé uplatnění i pracovní prostředí – jsme česká firma se stabilním místem na trhu, zároveň naše lidi nezatěžujeme zbytečnými pravidly, nemáme složitou firemní strukturu, hledíme na výkon a plnění úkolů, nikoli přítomnost v kanceláři,“ uvádí svůj recept, jak získávat a udržet kvalitní zaměstnance ve vysoce konkurenčním prostředí, Antonín Cihlář, ředitel poradenství společnosti Mibcon.

V mnoha zemích se dobře uplatní také zdravotníci – a to jak lékaři, tak především kvalifikované zdravotní sestry. Zájem o ně je zejména ve Finsku, v Dánsku a v Belgii. Inženýrů, obzvláště strojařů, je nedostatek v severní Itálii a Francii, v Belgii postrádají stavaře, a to jak středoškolsky, tak vysokoškolsky vzdělané.

Chybějí technici, pokrývači i švadleny
Nedostatek středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných techniků je problém i v České republice, výrazně chybějí ale především řemeslníci. I když v posledních letech se daří školám na „řemeslo“ zlákat více uchazečů, se stárnutím populace se stále zvětšuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v mnoha oborech – od instalatérů, přes pokrývače až po nástrojáře. Na vině je zejména více než 15letý útlum učňovského školství, který nastal koncem 90. let minulého století.

„I když v Česku máme staletou tradici textilní výroby, dlouhodobě chybějí kvalifikované švadleny. Generace zkušených šiček a švadlen vyučená ještě za minulého režimu pomalu odchází do důchodu a nových absolventů je poskrovnu. S útlumem automobilové výroby včetně produkce subdodavatelských firem, které například vyrábějí sedačky či čalounění, se situace nyní trochu mění, švadleny budou tak možná o něco dostupnější,“ říká Adam Rožánek, zástupce značky textilního prádla Styx.

Má řemeslo opět zlaté dno?
Podle vyjádření Hospodářské komory je na současném vývoji pozitivní to, že již roste nová generace řemeslníků, zájem o učební obory se každoročně zvyšuje a z řemesla se pomalu stává lukrativní a dobře placená práce. Roste prestiž kvalitních řemeslníků a lidé si zvykají za kvalitní práci i dobře platit.

„Že zájem o řemeslníky roste, dokazují i údaje z našeho pracovního portálu: počet nabídek pro některé profese letos meziročně vzrostl o stovky procent – to se týká zejména klempířů a pokrývačů, elektrikářů, malířů a natěračů nebo údržbářů,“ říká Michal Novák z Profesia.cz a dodává: „Jedním z důvodů je i to, že oproti středoškolákům, kteří najdou uplatnění třeba v administrativě, si více vydělají – už u čerstvých absolventů bez praxe bývají výdělky v prvních letech po vyučení okolo 25 až 30 tisíc. Po získání praxe, a především pokud řemeslník umí pracovat s novými moderními materiály a technologiemi, se jeho výdělky výrazně zvyšují a měsíční plat je vysoko nad průměrem.“