Kristýna Trpková: Šmírák
16. března 2025 23:04
Přidejte si nás na domovskou 
Když v obci začne řádit zákeřný travič psů, pochopitelně ho to nenechává klidným. Zvířecí vrah však není jeho jediným problémem. Zdá se totiž, že ho někdo sleduje – cizinec, který se až podezřele často motá kolem jeho domu. A nejen to: Je mu v patách při vyjížďkách do města, dělá mu stín v obchodech…Má neznámý slídil spojitost s útoky na zdejší psy? Nebo znamená přítomnost cizího muže něco docela jiného?
Ukázka z knihy:
Jak tam tak seděl a rozjímal, déšť řídl, až nakonec přestalo pršet úplně; mraky se rozestoupily a na nebi na krátkou chvíli vykouklo slunce. Ed si vychutnával ranní kávu a kouřil, když vtom mu znenadání hlavou probleskla myšlenka. Už to skoro měl, chybělo maličko – z přemýšlení ho však vytrhl vysoký pištivý hlas ze sousední zahrady.
Obrátil hlavu a uviděl, že zpoza plotu vykukuje třetí brada jeho kudrnaté sousedky. Alice Škodová. Ta dotěrná všetečka.
Byla jen o pár let mladší než on, vlastně byla stejně stará jako Miriam, přesto mu odjakživa přišlo, že myšlením je kapánek „jinde“. Nezajímalo ji nic jiného než drby, kočky a zase drby. Posledních dvacet let nepracovala (byla v invalidním důchodu, který jí, bůhvíproč, přiklepli na bolavá záda), a jelikož jiné vyžití, manžela, děti ani koníčky, neměla, trávila volné dny tím, že vysedávala u televize, trajdala po kamarádkách a postupně přicházela o i poslední zbytky soudnosti a taktu. Ed ji nikdy neměl rád, ale po smrti Miriam se jeho nesympatie přetavily z pouhé averze v regulérní alergii.
Nemohl tu ženskou vystát.
„Copak děláš?“ zaštěbetala pisklavě, jako by snad neviděla, že jenom sedí a kouká do blba. Ed protáhl obličej a sjel sousedku skeptickým pohledem.
„Piju kafe a kouřim,“ odsekl se skřípáním zubů.
Kdyby ho nevyrušila, už mohl mít konec ke své básni.
Máloco ho dokázalo vytočit tak, jako když ho někdo vyrušil při práci a přetrhl mu nit. Měl sto chutí vyzout si pantofli a hodit ji po ní.
„Tak si představ, Edo, že včera večer našli dalšího.“
Edovo rozčilení bylo vmžiku totam. Zbystřil. Odložil cigaretu do popelníku, vstal a s rukama v kapsách zamířil k Alici.
„Vážně? A kde?“
„Kousek odsud, u mladejch Jiroutovejch,“ řekla Škodovka a povzdechla si. „Max se jmenoval. Chudák. Takovej pěknej retrívr to byl, hodnej, mazlivej…
Kristýna Trpková (*1996) vystudovala Gymnázium Dr. Emila Holuba v Holicích, kde v současné době žije i s rodinou. Na univerzitu kvůli nepřiznivé rodinné a finanční situaci pokračovat nemohla, takže hned po maturitě nastoupila na pozici administrativní pracovnice. Psaní detektivních románů se začala věnovat na mateřské dovolené. Kromě toho také rediguje překladovou literaturu.
Za debut Stvůra získala Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku 2021 a ve svých šestadvaceti letech se tak stala nejmladší držitelkou tohoto ocenění. V následujícím roce Společnost Agathy Christie ocenila prvním místem i její první publikovanou povídku Ester z detektivní antologie Po stopách zločinů.
Kristýna Trpková: Šmírák, vydává nakladatelství Kalibr, 248 stran, doporučená cena 399 Kč
