Král z Královic zkusí štěstí v divizi

V Královicích jste měl velké plány, proč jste se rozhodl najednou odejít?
To nebylo najednou. Já už jsem měl našlápnuto několikrát. Vadilo mi toho víc, třeba nekomunikace. A taky to, že se neplnily dohody. Pak se stalo, že někomu se něco dalo a jinému hráči ne. Tam jsem cítil odpovědnost, protože někteří hráči přišli do klubu za mnou, a pak něco nebylo tak, jak bylo dohodnuto. Proto jsou pro mě Královice uzavřená kapitola. Šancí jsem se snažil dát Královicím hodně, ale to skončilo.

Určité problémy s financemi připustil i manažer klubu Janoušek. Vadilo vám i to, že se neustále měnila pozice trenéra Hegedüse?
To byly neuvěřitelné věci. Trenér tam chvíli byl, nebyl, pak zase byl a nakonec nebyl. Mluvili jsme s vedením a říkali nám, že se všechno změní a budou fungovat nějaká pravidla. Jenže pak jeden kluk nedostal to, co měl a jiný člověk v klubu ano. Tak jsem se ozval a bylo mi řečeno, že když se mi něco nelíbí, tak ať jdu. Tak jsem řekl, že jo.

Takže jste z klubu odešel spolu s Kahudou a Votavou?
Ano. Další kluci jsou ještě nalomení. Nedá se nic dělat, Královice se vydaly nějakou cestou a uvidíme, jestli bude správná. Já už jsem u toho být nechtěl. V klubu si musí uvědomit, že pokud budou chtít Královice posily, budou muset peníze za hráče stejně vydat. Ale to už je jejich problém.

Vypadá to, že jste udělal za působením v Královicích smutnou tečku. Jak to vnímáte?
Byla to pro mě škola do budoucna, beru to tak, že je to jen fotbal. Jsou daleko důležitější věci. Určitě proti Královicím necítím nějakou zášť. Budu sledovat, jak si vedou a třeba to vyhrají. Budu klukům fandit. Všechno má svůj důvod. Na mě to všechno nejvíc doléhalo během podzimu. Teď, když je konec, se mi ulevilo. Prostě jsem cítil, že tam nebyla jedna parta a to nebylo dobré.

Zmínil jste, že působení v Královicích byla velká zkušenost. Na co budete nejvíc vzpomínat?
Poznal jsem tam třeba Michala Krejču, což fajn člověk. Nebýt Královic, nikdy bych ho nepotkal.

Po konci v Královicích jste začal hledat angažmá. Bylo hodně nabídek?
Ozvalo se mi v tu chvíli snad víc klubů, než když jsem ještě něco hrál. (směje se). Všem, co se ozvali, děkuji. Já jsem chtěl hlavně v té době někde trénovat. A dohodl jsem se s Úvaly a my jsme se tam s Kahudou začali připravovat. Trenéři jsou tam skvělí, parta výborná. Zahráli jsme si proti Horním Měcholupům a vyhráli jsme. Všechno klapalo a tak jsem zůstal.

Byla šance, že v přeboru zůstanete?
Tam se mi v tuhle chvíli vážně nechtělo, aby se situace uklidnila. Z přeboru jsem byl v kontaktu s ČAFC, Uhelnými sklady, trenérem Hájů panem Slabým, nebo třeba v Motorletu jsme mluvili s Davidem Lukešem. A pak tam byly samozřejmě Třeboradice. Jim se stala ta tragédie a musím říct, že jejich jednání bylo fantastické. Třeba se ještě v budoucnu do přeboru podívám, nevylučuji to. Uvidíme taky, zda o mě bude zájem a jak na tom budu se zdravím.

Po čem se vám bude v přeboru stýskat?
Třeba po kvalitním řízení zápasů rozhodčími. Sudí byli v přeboru hodně kvalitní. Teď jdu do divize, kde jsem už hrál. Uvidíme, zda se tam v tomhle směru něco změnilo. Myslím, že si mi na to bude hůř zvykat. Taky v přeboru bylo méně cestování. Třeba se do přeboru ale v příští sezoně ještě vrátím. Pokud se to stane, tak budu hodně dávat důraz na to, jaká je v klubu parta. Teď jsem v Úvalech a tady je v tomhle směru všechno v pohodě.

Redakce s přispěním Pražského fotbalového svazu (www.fotbalpraha.cz).