Kostel sv. Ludmily je od konce 19. století dominantou Vinohrad
16. září 2022 10:12
Přidejte si nás na domovskou Vybudování honosného chrámu bylo potvrzením významu tehdy samostatného města Královské Vinohrady, které vzniklo v druhé polovině 19. století za pražskými hradbami v místech, kde bývalo plno polí, zahrad a menších usedlostí.
Samostatnou obcí se Vinohrady staly teprve roku 1849 a po třiceti letech byly pak povýšeny na město. Od 80. let 19. století zažívaly čilý stavební ruch a v krátké době se změnily v jedno z nejvýstavnějších předměstí Prahy, jejíž součástí se staly teprve v roce 1922.
Projekt farního kostela sv. Ludmily na hlavním, tehdy Purkyňově náměstí, vinohradští radní definitivně schválili začátkem listopadu 1888. Už 25. listopadu téhož roku se v místech, kde se o čtyři roky dříve zlatily žitné lány a později tu stával i cirkus, odehrálo slavnostní položení a posvěcení základního kamene.
Stavba, kterou prováděla vinohradská obec ve vlastní režii, pokračovala rychle. Její význam podtrhl svou návštěvou v roce 1892 také sám císař František Josef I., jeho kancelář na chrám také přispěla.
Z režných cihel postavený kostel je pojatý jako trojlodní bazilika s příčnou lodí, tvořící kříž. Interiér hlavní lodi, která je dlouhá 50 metrů, upoutává barevností vitráží s postavami světců a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou. Malby a ornamenty na zdech jsou dílem Johanna Jobsta.
Na vnější i vnitřní chrámové výzdobě se podíleli známí umělci té doby, mezi jinými sochaři Josef Václav Myslbek, František Hergessel a Antonín Procházka a malíři František Ženíšek a Adolf Liebscher.
Vysoké průčelní věže, zakončené štíhlými osmibokými jehlancovitými střechami, zdobí štíty s hodinami a fiálami. Tympanon hlavního portálu je proslulý Myslbekovým reliéfem Krista, sv. Václava a sv. Ludmily a nad portálem dominuje růžicové okno.
Široké jednoramenné schodiště před vchodem je od počátku oblíbené především při četných svatbách. Ženili se tu třeba i spisovatel Jaroslav Hašek a prezident Edvard Beneš.
Spolu s okolním parkem vytváří kostel sv. Ludmily oázu klidu na dnes značně rušném náměstí Míru. Od roku 1974 byl chrám kvůli výstavbě metra na deset let zcela uzavřen a po následné rekonstrukci pak postupně zpřístupňován.
Celý kostel se znovu otevřel a představil v nové kráse až v září 1992, kdy byl posvěcen i nový oltář čelem k příchozím. O rok později se ve věžích chrámu po téměř padesáti letech rozezněly také zvony. Mezi roky 2013 a 2018 prošly díky veřejné sbírce rekonstrukcí zdejší varhany.
Letos v srpnu povýšil papež František kostel sv. Ludmily na baziliku minor, dnes v něm k této příležitost bude sloužit bohoslužbu nový pražský arcibiskup Jan Graubner.
Označení, které nese včetně vinohradského chrámu dalších 15 katolických svatostánků v ČR a více než 1800 po celém světě, uděluje od 18. století papež jako zvláštní čestný titul. Často jsou jím označeny významné poutní kostely.
