Knižní tip: Outsider – Rebelka, která si plní své sny
9. listopadu 2021 11:54
Přidejte si nás na domovskou Kniha Outsider, na níž s Annou Thu Nguyenovou spolupracoval novinář Ondřej Novotný, nabízí jedinečný osobní příběh mladé světoobčanky, která se narodila v Česku vietnamským rodičům a rozhodla se prorazit za velkou louží. A také upřímný pohled na vietnamskou mentalitu, která ji výrazně ovlivnila ve špatném i dobrém a jakožto členka druhé generace už ji dokáže vnímat kriticky. Vysvětluje typické znaky chování Vietnamců i jejich pohled na soužití s Čechy, čímž leckterým čtenářům dost možná otevře oči.
„Outsider je o mých multikulturních zkušenostech. O tom, jak vidím svět z mého pohledu, o tom, kdy je OK bourat stereotypy, jak jsem se cítila a jak mě vnímali lidé podle toho, v jaké bublině jsem se pohybovala – jako přistěhovalec v Americe, jako Vietnamka v Čechách, jako žena v businessu… Ve své knize jsem chtěla říct, že to, že jsem Asiatka, neznamená, že jsem tichá a nemám názory. A to, že jsem ženská, neznamená, že chci být doma a vařit,“ vysvětluje Anna Thu Nguyenová.
O autorce
Anna T. Nguyenová se věnuje rozjíždění nových startupů. Získala bakalářský titul z ekonomie na University of Southern California. V Los Angeles také studovala herecký kurz z divadelního a filmového Institutu Leeho Strasberga. Má zkušenosti se start-upy v Los Angeles a Londýně. Ve Vietnamu rozjela svůj první business – komiksový festival Saigon Comic Con. Nyní pracuje na svém druhém start-upu. Mimo jiné si občas odskočí k herectví. V devíti dostala hlavní roli v seriálu Josef a Ly, poté hrála v Ulici a seriálu Sever. Žije v zahraničí a sem tam se objeví v Praze.
Ukázka z knihy
3. Bourání stereotypů
Vždycky jsem nenáviděla škatulku „Vietnamci v Čechách“. Třesu se, jen když to slyším. Jasně, určité stereotypy o jakékoli skupině platí vždycky. Říká se, že Američané obvykle neznají zeměpis nebo že si Češi rádi postěžují a Asiaté jsou většinou tiší a pracovití. A já si sama dělám legraci z vlastní česko-vietnamské identity i s pomocí těchto stereotypů. Je pravda, že si pořád na něco stěžuju a neustále pracuji. Ale zároveň vážně nemám ráda, když mě někdo automaticky někam zařadí.
Chápu, proč to tak je. Každý automaticky kategorizujeme a nevědomky generalizujeme. Není to otázka předsudků – kategorie jsou pro nás naprosto nezbytné. Dávají našim myšlenkám strukturu. Kdybychom viděli každou věc jako skutečně jedinečnou, nebyli bychom ani schopni popsat svět kolem nás. Jinak užitečný instinkt generalizování nám ale také může zkreslit názor na svět. Může nás mylně seskupovat do věcí, lidí nebo zemí, které jsou ve skutečnosti velmi odlišné. Na základě několika, nebo dokonce jen jednoho neobvyklého příkladu, může předpokládat, že všichni fungují v jedné kategorii. Z toho pak vznikají různé stereotypy, které často mohou blokovat snahu něčemu či někomu dále porozumět.
Co se stane, když se Vietnamec dopustí zločinu a neplatí daně? Už i tak je dost těžké být „odlišný“ a patřit k menšinové skupině, natož být ještě spojována s člověkem, který se právě dopustil něčeho společensky špatného – a to všechno jen kvůli tomu, že ten člověk vypadá jako já. Když se Čech dopustí zločinu, všichni vědí, že je to kvůli tomu, že on je špatný člověk, ne proto, že jsou Češi špatní lidé. Když se však někdo z menšinové skupiny dopustí trestného činu, lidé mají tendenci předpokládat, že se to odráží na té skupině. Co se stane, když se jmenujete Mohammed a média neustále informují o teroristických činech z arabských států? Nebo když Britové často nedělají rozdíly mezi Čechy a Rusy?
Anna Thu Nguyenová, Ondřej Novotný: Outsider. Vydal Albatros Media. Knihu za zvýhodněnou cenu koupíte zde: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/76835871/outsider/
