Kniha Projekt dítě přináší příběhy osmi párů, kterým reprodukční medicína změnila život

Tato kniha je určena ženám a mužům, kteří touží po dítěti, ale jejich cesta není přímočará. V určitou chvíli svého života se ocitají na některé z reprodukčních klinik, kde podstupují umělé oplodnění. 

Není návodem, jak tímto procesem projít snadno, rychle a s jistým výsledkem – vlastním dítětem. Prostřednictvím příběhů lidí, kteří mají tuto cestu za sebou, se páry, ale i jejich rodiče, sourozenci a kamarádi dozví, že nic není zadarmo. A nemyslíme tím jen peníze. Ukazuje, že cesta za dítětem může být klikatá, plná ztrát, bolesti, ale i lásky, pochopení, radosti a někdy i zázraků. 

Jestli se ptáte, proč tuto knihu číst, pak odpovídáme: „Protože vám pomůže pochopit, co se s vámi a vašimi blízkými děje, kam až mohou chtít zajít a co potřebují, aby se nezbláznili.“

Slovy autorek:
K této knize lze přistupovat několika způsoby. Pro ty, kteří musejí počít potomka prostřednictvím asistované reprodukce, může být užitečným vzorkem zkušeností. Jsou tu uvedeny ty dobré i ty horší zkušenosti, a díky tomu se snad budete moct připravit na to, co vás bude čekat a na co si dát pozor. Pro odborníky a lékaře zase může být kniha nebývalým vhledem do myšlení jejich pacientek a pacientů, klientek a klientů. V ordinaci se jim pravděpodobně tolik nesvěřují a neotevírají, a to i proto, že na to není čas. Teď mají možnost nahlédnout do myšlení některých z těch, kteří sedávají naproti nim. A pro čtenáře, kteří nespadají do žádné z těchto dvou kategorií, může jít o zajímavý pohled do toho, jak se v dnešní době tvoří „projekt Dítě“. Reprodukční medicína a otázky s ní spojené se koneckonců týkají nás všech, protože vytvářejí úplně novou generací lidí, jejichž podíl ve společnosti bude do budoucna růst.

Všechny příběhy, které vyprávíme, jsou ale ve výsledku silnější než jakákoliv věda nebo byznys. Figuruje v nich láska, která nakonec překoná opravdu cokoliv. A v tom je vždycky naděje. Láska a touha nakonec vždycky přežijí. Všechno ostatní je jen překážka na cestě.
Kateřina Krobová a Kateřina Hrochová

Ukázky z knihy:
Pochopila jsem, že startovací čáru pro otěhotnění měla Marcela mimo běžecký okruh. Jak chtěla utíkat a ještě zvítězit v závodě o miminko? On to totiž v jejím případě závod byl. Nejen s jejím zdravím, ale i s časem. Nějaké zmrazení vajíček nemělo příliš smysl. Na tom se také s Filipem hned dohodli. A jakmile se vyléčila ze zánětu ledvin, objednali se na jednu soukromou reprodukční kliniku v Praze. Prošli základními vyšetřeními a odběry. A informovali lékaře o tom, jaká zdravotní omezení Marcela má.

„Lékaři na klinice na moje problémy reagovali v klidu. Říkali nám, ať se nebojíme, že to zvládneme a že to není problém. Slibovali, že mě do jiného stavu přivedou. Doktorka nám řekla, že s tím jedním vejcovodem nemá smysl dělat inseminace. Jenom IVF. A tak jsme do toho šli,“ popisuje Marcela a Filip přikyvuje.

Mezi hormonální přípravou či léčbou a hormonální stimulací je rozdíl. Při stimulaci se stimulují v reprodukční medicíně vaječníky, aby produkovaly více vajíček v jednom cyklu.

Když se žena připravuje na vložení embrya, podstupuje hormonální přípravu. Což byl případ Míši. Hormonální přípravu jí předepsala klinika v Čechách, ale na kontroly chodila Míša v Německu. Kdyby otěhotněla, rodila by tam. Stejně jako Míša byl i Julio plný optimismu. Povzbuzoval Míšu, ať hezky zobe prášky a nezapomene si píchnout injekci.

„Ale když jsem koukala na nějakej film, všechno mě rozbrečelo. Když jsem brala hormony, rozbrečela mě každá kravina. Julio stál celou dobu při mně. Věděl, že chci miminko, a on ho chtěl taky. Říkal mi, že si nedovede představit mít dítě s jinou ženou než se mnou.“

Kateřina Hrochová začínala jako ekonomická novinářka v Českém rozhlase. Poté pracovala řadu let jako investigativní novinářka v pořadech Na vlastní oči, Soukromá dramata a Reportéři ČT. Coby kreativní producentka stojí za prvními docusoap seriály na TV Nova – Zlatí hoši, Zvěřinec, Holky pod zámkem, Život na vlásku.

Je scenáristkou a režisérkou dokumentů Děti, které neunesly život, Znásilnění pod kůží, Reprodukce 2.0, Továrna na psí prachy a dalších. Ráda otevírá témata, která společnost považuje za vyřešená a probádaná, ale pod jejich povrchem se skrývá lhostejnost, krutost, neznalost a často neochota cokoliv měnit.

Kateřina Krobová pracuje jako dramaturgyně dokumentární a publicistické tvorby České televize. Tématem rodičovství z různých úhlů pohledu se zabývá dlouhodobě. Podílela se na pořadu České televize Protivný sprostý matky, je spoluautorkou seriálu Děcko, který popisuje především téma náhradního rodičovství. Oba projekty doplňují i stejnojmenné knihy, které tato témata nahlížejí z nových perspektiv.

Je také autorkou knihy pro děti Žifulíci, trpaslíci z Hrádečku. S Kateřinou Hrochovou se potkala na společných projektech coby dramaturgyně České televize – spolupracovaly například na dokumentech Znásilnění pod kůží, Reprodukce 2.0 nebo Továrna na psí prachy.

Kateřina Hrochová, Kateřina Krobová: Projekt Dítě, předmluvu napsal Vít Kubant, vydává nakladatelství Esence, 288 stran, doporučená cena 399 Kč