Klausovou amnestií uvolněné věznice se pozvolna zase plní
14. ledna 2015 10:16
Přidejte si nás na domovskou „Nejtemnější scénáře stran amnestovaných propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody se dle statistik Vězeňské služby ČR neuskutečnily. Uvádí se, že ke konci roku 2014 bylo zpět za mřížemi 23 % amnestovaných, to je 1 498 osob,“ říká Anita Homrová z neziskové organizace RUBIKON Centrum, která působí v oblasti prevence kriminality.
Přesto všechno zůstává skutečností, že Česká republika vykazuje dlouhodobě vysokou míru vězeňské recidivy pohybující se kolem 60 %. Přitom počet trestných činů podle údajů Policie České republiky vloni ve srovnání s rokem 2013 meziročně klesl o 55 344.
„Zajímavé je, že snižující se kriminalita nekoresponduje s mírou uvěznění, která naopak narůstá. Věznice, ve kterých se po Klausově amnestii výrazně uvolnila kapacita, v některých byl provoz dokonce ukončen, se pozvolna zase plní. V roce 2017 bychom se měli dostat ke stejnému počtu uvězněných jako před amnestií v lednu 2013,“ připomíná Homrová.
Počet uvězněných osob by podle odhadů odborníků měl v následujících dvou letech vzrůst ze současných 18 711 vězňů na téměř 23 tisíc. Co je příčinou tohoto negativního trendu?
„Důvodů je hned několik. Jednak řádově tisíce odsouzených k odnětí svobody nenastoupí k výkonu trestu ihned po odsouzení, ale je „dodána“ do výkonu později. Dále jsou příčinou přeměny alternativních trestů a zejména poměrně sankcionizující nastavení trestních sazeb u nejfrekventovanějších činů. Týká se to zejména krádeží podle § 205, kde v případech velmi časté recidivy u pachatelů začíná sazba odnětí svobody na šesti měsících,“ uvádí k problematice Jan Rozum z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
