dnes
Pondělí - zatazeno
14°C
zítra
Úterý - zatazeno
16°C
pozítří
Středa - zatazeno
12°C
Kláštery v Praze: Slouží nejen církvi, ale třeba i kultuře. Některé pomáhají dětem
Břevnovský klášter byl založen 14. 1. 993. Foto: Dezidor / Wikimedia Commons

Kláštery v Praze: Slouží nejen církvi, ale třeba i kultuře. Některé pomáhají dětem

Mezi čtyřmi desítkami klášterů, které se dnes nacházejí na území Prahy, jsou otevřená společenství s programy pro nejširší veřejnost i kontemplativní řády žijící více méně uzavřené před okolním světem. 

Lidé si zvykli chodit do Salesiánského divadla, mnohé pražské kláštery slouží kulturním účelům, jako třeba Klementinum nebo Anežský klášter pro výstavy Národní galerie. Břevnovský klášter, první mužský klášter v českých zemích, si v neděli připomněl 1025 let od založení.

Ta církevní společenství, kterým se po roce 1989 podařilo navázat na několikrát násilně přerušenou staletou historii, zažívala po sametové revoluci boom zájmu mladých lidí. V posledních letech mírně klesá, ale život v různých podobách církevních společenství láká mladé lidi stále.

Patří k nim ty, které pořádají aktivity pro nejširší veřejnost, hrají divadlo nebo nabízejí kroužky a sport pro děti, i ty, jejichž příslušníci žijí v přísné klauzuře. Ale ani ti nemusejí být lidem neznámí, o jejich existenci se dozvědí třeba prostřednictvím předmětů, které vyrábějí a prodávají.

Ke kontemplativním řádům patří bosé karmelitky z Karmelu sv. Josefa na Hradčanech. Více o něm bylo slyšet loni, kdy v tamním kostele byla vystavena rakev s ostatky kardinála Miloslava Vlka, který k nim měl blízko.

Poustevnický řád karmelitánů vznikl v ústraní na pohoří Karmel v dnešním Izraeli. V roce 1238 se karmelitáni usadili v Evropě. V Čechách jsou od 17. století. Klášter s kostelem sv. Benedikta na Hradčanech, kde byly řádové sestry od konce 18. století, musely v roce 1950 opustit. Po listopadu 1989 jim byl ale vrácen a sestry mohly 28. listopadu 1992 uzavřít klauzuru.

Dnes tam v ní žije devět sester. „Naše komunity mají mít podle přání zakladatelky, sv. Terezie od Ježíše, maximálně 21 členek, protože vztahy mezi námi mají být intenzívní, rodinné a přátelské," sdělila ČTK Markéta Vrbová z tamní komunity. „Dívky, které mají zájem o náš způsob života, přicházejí přibližně jedna až dvě za rok," říká. „Trvá delší dobu, než dozraje rozhodnutí pro vstup do kláštera na zkušební dobu. Novickami se stávají až asi po roce a půl života v komunitě, kdy přijmou řeholní oděv, nové jméno a začnou období noviciátu," popisuje sestra přijímání členek.

V 90. letech se i na Karmel hlásilo hodně dívek. „Po roce 2000 zájem postupně opadal, ale stále je tu nějaký pohyb," uvedla. Karmelitky vedle modliteb a práce vyrábějí keramiku, zdobené svíce, malují a píšou na hedvábí a své výrobky prodávají v galerii při klášteře.

Jiným druhem společenství jsou salesiáni, kteří v Česku působí 90 let. Jsou významnou kongregací, která se věnuje výchově mládeže a patří k největším řeholním společnostem. Také jejich činnost v tuzemsku přerušily události válečné a poválečné, i když salesiánské aktivity pokračovaly i v letech 1950 až 1990; někteří salesiáni mohli působit samostatně na farách, ale museli vystupovat jako diecézní faráři, sdělil ČTK Martin Hobza ze salesiánského centra v Praze Kobylisích.

Dnes působí v 11 městech v ČR, vznikla střediska mládeže, vyšší odborná škola či nakladatelství s celou sítí spolupracovníků, dobrovolníků i laických zaměstnanců.

Salesiánský přístup k mládeži spočívá v neformálních vztazích, laskavosti, osobním přístupu a zdůrazňování pozitivních schopnosti mladých lidí, říká Hobza. V kobyliském centru mají lezeckou stěnu, kroužky tance, fotbalu, šermu, juda, hokejbalu, hry na hudební nástroje či keramiky. Zaměření salesiánů je na ty, kteří něčím strádají. „Dříve nebo v jiných částech světa to byla chudoba, u nás dnes je to mládež na okraji společnosti nebo strádající neutěšeným rodinným zázemím," uvedl.

„Když člověk projeví zájem stát se dobrovolníkem, tedy to, co sám zažil, chce dopřát i dalším dětem, z toho mám radost," říká Hobza. A vnímá prý rostoucí zájem o duchovní hodnoty. „Řeholníci jsou považováni za jejich nositele. Podobně jako u nás salesiánů, kteří jsme společností přijímáni se stále s větším respektem, vnímám tento trend i u dalších řádů," uzavřel.


Ministr Ťok: Dostavbu Pražského okruhu může zdržet žaloba majitelů pozemků

26. listopadu 2017 v 09:36

Harmonogram příprav dostavby Pražského okruhu počítá s tím, že pokud vše půjde podle plánu, bude v roce 2020 vydáno stavební povolení na úsek 511, vybrán zhotovitel a může být stavba Pražského okruhu oficiálně zahájena.

Podle průzkumu si drtivá většina obyvatel metropole přeje dokončení Pražského okruhu

15. listopadu 2017 ve 13:35

Dle výsledků sociologického průzkumu společnosti Median, který byl v první polovině letošního roku zhotoven v rámci projektu Polaď Prahu, si devět z deseti obyvatel Prahy a Středočeského kraje přeje dokončení Pražského okruhu, více prostoru pro lidi, více zeleně v ulicích města a vybudování...

Zastupitelé TOP 09: Radní Plamínková (STAN) opakovaně sabotuje výstavbu Pražského okruhu

17. října 2017 v 07:00

Radní hlavního města Prahy pro oblast infrastruktury Jana Plamínková (STAN) dělá vše pro to, aby oddálila realizaci výstavby vnějšího Pražského okruhu, konkrétně silnice 511 a s ní spojené silnice I/12. Jménem hlavního města Prahy na Ministerstvo životního prostředí ČR odeslala stanovisko, na...

Další články
Nahoru