Když u Lenky (59) zabrala léčba vážné nemoci, složila se z toho

„Cítila jsem se jako bez života, nic mě nebavilo, ani věci, které jsem vždycky měla ráda. Pak mě můj syn na rodinné oslavě zvedl do vzduchu a mě začala bolet záda. Původně jsem si myslela, že mi s nimi nějak hnul, ale nic na to nepomáhalo, tak jsem šla k lékařce,“ popisuje Lenka události podzimu roku 2021.

Nejprve bylo pomýšleno na zlomeninu žeber, ale rentgen poukázal na výpotek na plicích. „Ten mi následně odsáli a jeho rozborem bohužel zjistili, že je zhoubný,“ vzpomíná Lenka. Hned druhý den po diagnóze jela do plzeňské Fakultní nemocnice, kde se dostala do péče Martina Svatoně, přednosty Kliniky pneumologie a ftizeologie. Z dalších vyšetření vyplynulo, že má Lenka v plicích metastázy, a tak lékaři okamžitě nasadili léčbu.

„Zpětně si říkám, že v tu chvíli jsem vlastně konečně věděla, čemu čelím, a srovnala si v hlavě, že s tím jdeme bojovat. Psychicky horší období přišlo až později, po několika měsících léčby,“ říká Lenka, která se živí jako dokumentační pracovnice. V době diagnózy a zahájení léčby byla na nemocenské, ale postupně se do práce zase vrátila, byť na zkrácený úvazek.

Hned z počátku roku 2022 ji lékaři začali léčit kombinovaně chemoterapií a imunoterapií. Paní Lenka po úvodní intenzivní chemoterapii docházela každé tři týdny na infuzi imunoterapeutického léku. Už po čtyřech měsících na kontrolním vyšetření lékaři pozorovali zmenšení nádoru.

„Dobrá zpráva ve mně paradoxně vyvolala takovou negativní reakci, že jsem musela navštívit psychiatra. Nahromaděný stres se najednou uvolnil a já se psychicky složila,“ popisuje Lenka.

Nadále podstupovala léčbu, kterou dobře snášela. Na podzim roku 2023 lékaři terapii podle plánu ukončili a kontrolní vyšetření ukázalo, že v plicích už nejsou žádné známky nádoru ani metastáz. To potvrdilo i další vyšetření s asi čtyřměsíčním odstupem.

„Výsledky druhého vyšetření už mě vcelku uklidnily, přesto zůstávám opatrná. Vím, jak to s tímto typem rakoviny je, a že to tak nemusí být napořád,“ říká. I proto se snaží co nejvíce trávit čas se svojí rodinou, syny a třemi vnoučaty.

„Třetí vnučka se mi narodila chvíli před tím, než jsem se dozvěděla diagnózu. Samozřejmě mě napadalo, že ji přece chci vidět vyrůstat. A jsem moc ráda, že mohu,“ uzavírá paní Lenka.