Když se staví na severu Prahy, občas se v zemi najdou tisíce let staré unikáty

K zatím poslednímu většímu unikátnímu nálezu došlo před čtyřmi lety v ulici Ke Kozím hřbetům, která je u hranic přírodní rezervace Údolí Únětického potoka. Při budování základů rodinného domu zde byly odkryty dva hroby se zachovalými kosterními ostatky, které pochází z doby 3700 až 4000 let před naším letopočtem, což odpovídá období kultury s vypíchanou keramikou.

Tomu odpovídá i poloha koster, protože lidé této kultury pohřbívali mrtvé do země ve skrčené poloze, což odpovídalo suchdolskému nálezu.

V obou hrobech ležely u koster nádoby. Ostatky byly od sebe vzdáleny několik metrů, hlavami mířily k sobě. K nálezu došlo tak, že po odkrytí zhruba metru zeminy měla vrstva nad později nalezenými hroby odlišnou barvu.

Pár kilometrů od místa nálezu, v Úněticích, bylo v 70. letech 19. století odhaleno pohřebiště spadající do doby kolem roku 2300 př. n. l. Podle místa nálezu získala archeologická kultura spadající do starší doby bronzové název Únětická kultura.

Ale zpět k pražskému Suchdolu. Nález z dubna 2016 sice byl sice především stavem koster a předmětů unikátní, ale z delšího časového horizontu ne ojedinělý. Před třinácti lety byly při stavbě rodinného domu v ulici Za sokolovnou odkryt a následně prozkoumány tři zahloubené pravěké jámy.

Jedna byla použita k pietnímu pohřbu dítěte. Kostra měla kolem sebe náhrdelník ze psích zubů. Jáma sloužila pravděpodobně jako zásobnice, stejně jako zbylé dvě jámy. Našel se například fragment hrnku s bohatou rytou výzdobou nebo součást formy na odlévání bronzového hrotu oštěpu. Odborníci odhadli původ nalezených jam, ostatků a předmětů v době kolem 1600 let před naším letopočtem.

Čtěte také:

Muzeum poprvé restauruje kostru plejtváka myšoka

Jak bylo zmapováno v projektu Historie Suchdola, který si klade za cíl shromažďovat informace o minulosti této městské části, k archeologickým nálezům v této lokalitě docházelo i v průběhu dvacátého století. Jednalo se především o objevy při stavební činnosti.

V roce 1976 byly při budování kanalizace objeveny předměty z doby halštatské, která je na našem území datovaná od 8. století do 1. století let před naším letopočtem. Mísy, nádoby a talíř jsou ve sbírkách Muzea hl. m. Prahy. Deset let před tímto nálezem našel žák se svým strýcem v Roztockém háji tři tisíce let starou zásobnici se zbytky ohořelých kostí. Objev skončil v roztockém muzeu.

Podle historických záznamů byla v roce 1930 při výkopech základů suchdolské základní školy nalezena popelnice a v ní bronzová spona. „Stáří bylo odhadnuto na 4000 let před naším letopočtem. To je ještě před únětickou kulturou,“ uvedli odborníci z Historie Suchdola. Spona je uložena v Národním muzeu.